Pojmy právo

1. Zákonnost = legalita; důsledné dodržování právních předpisů. Podstata zákonnosti spočívá v tom, že osobám je právně dovoleno vše, co zákon nezakazuje, zatímco orgány veřejné moci mohou jednat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

2. Základní zásady práva

   1. před zákonem jsou si všichni rovni

   2. neznalost zákona neomlouvá

3. Právní vědomí – znalost právního řádu a představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem

4. Právní jistota – je výsledkem dodržování právních norem, aplikace a realizace práva. Spočívá v tom, aby nikdo nebyl bez zákonného důvodu omezen na svých subjektivních právech a zároveň, aby právní cestou byl postižen každý, kdo porušuje své právní povinnosti.

5. Právo = soubor pravidel (norem), podle kterých se odedávna organizuje a řídí lidské soužití a které se od ostatních společenských pravidel liší tím, že je stanoví stát a jsou také státní mocí vynutitelná (též objektivní právo)

6. Objektivní a subjektivní právo

   1. objektivní právo – souhrn platných norem, tedy synonymum právního řádu

   2. subjektivní právo – oprávnění chovat se určitým způsobem objektivním právem nezakázaným

7. Právní předpisy – obecně závazné normativní právní akty, které jsou výsledkem legislativní činnosti právních orgánů, jsou tvořeny právními normami a jsou jedním ze stěžejních pramenů práva v kontinentálním typu právní kultury.

např.: zákony, vyhlášky…

1. Soudní precedens = case law; soudní rozhodnutí, které je prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného; jeden z právních pramenů; používá se v angloamerickém typu právní kultury

2. Kolektivní smlouvy – je smlouva mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, v níž se upravují některé otázky práce a pracovních podmínek u tohoto zaměstnavatel

3. Spravedlnost a nespravedlnost – normativní pojmy morálky a práva, v nichž se existující (nebo neexistující) stav věci hodnotí jako něco žádoucího, co odpovídá podstatě a právům člověka, nebo naopak jako to, co je s nimi v rozporu a musí být, proto odstraněno.

Spravedlnost = jistota, že každé protispolečenské chování, ať již zřejmě porušuje zákon, nebo je jen v rozporu s dobrými mravy, dojde svého odsouzení a že každý občan ve státě nalezne dostatečné a účinné prostředky ochrany svých práv a oprávněných zájmů

1. Prameny práva – formy práva uznané státem, v nichž jsou obsaženy normy práva. V různých zemích a právních kulturách jsou odlišné prameny práva.

   1. právní předpisy

   2. právní obyčeje

   3. soudní precedens

   4. normativní právní smlouva

2. Právní řád – souhrn právních předpisů ve státě; uspořádán stupňovitě podle důležitosti a významu jednotlivých právních přepisů. Jejich důležitost neboli právní síla a z toho vplývající vyšší nebo nižší postavení v právním řádu záleží na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývají.