Pojmy právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vrchní soudy – počet 2 (Olomouc, Praha)
Nejvyšší soud (Brno)
Nejvyšší správní soud (Brno)
Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně rozhoduje zejména o mimořádných opravných prostředcích a sjednocuje rozhodování nižších soudů
Nejvyšší správní soud sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
Ústavní soud jako samostatná součást soudní organizace stojí vedle soustavy obecných soudů a dohlíží na dodržování ústavnosti, je neodvolatelný a nerozpustitelný
Soudce obecného soudu
- je jmenován prezidentem republiky na dobu časově neomezenou 
- může jím být pouze občan ČR starší 30 let, který má vysokoškolské právnické 
- vzdělání, praxi justičního čekatele a odbornou justiční zkoušku 
- souhlasí s ustanovením do funkce a přidělením k určitému soudu 
- musí být bezúhonný, svéprávný a na vysoké morální úrovni 
- soudce musí být objektivní, existuje možnost vyloučení soudce z daného případu pro podjatost 
Funkce soudce obecného soudu je neslučitelná:
- s funkcí prezidenta republiky 
- člena Parlamentu ČR 
- s jakoukoli funkcí ve veřejné správě 
- nesmí zastávat žádnou jinou placenou funkci (výjimka - např. vědecká a publikační činnost) 
-  Soudce Ústavního soudu - jmenován prezidentem republiky se souhlasem Senátu na dobu 10 let 
- musí být bezúhonný, svéprávný, starší 40 let, na vysoké morální úrovni 
- musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a být minimálně 10 let činný v právnickém povolání 
- nelze ho trestně stíhat bez souhlasu Senátu 
 
Funkce soudce Ústavního soudu je neslučitelná:
- s funkcí poslance nebo senátora 
- s funkcí prezidenta republiky 
- s jakoukoli funkcí ve veřejné správě nebo s jinou placenou funkcí (výjimka např. činnost pedagogická, vědecká, publikační) 
- s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí 
-  Rozhodování soudu – Soudy rozhodují buď samosoudcem (a to ve většině případů v civilním řízení a v rámci trestního řízení v případech méně závažných trestných činů), nebo v senátě tvořeném 3 soudci. V zákonem stanovených případech rozhoduje senát ve složení 1 soudce a 2 přísedící, (kteří nejsou soudci) 
-  Státní zastupitelství – je soustava státních úřadů, které jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Státní zastupitelství koná prostřednictvím státních zástupců. 
-  Státní zástupce – (v období let 1953–1993 označován jako prokurátor) zastupuje veřejnou obžalobu v trestním řízení, kterou podává jménem republiky, hájí veřejný zájem na odhalování a potrestání trestných činů. Trestního řízení před soudem se státní zástupce účastní jako strana žalující, provádí důkazy, podává odvolání či stížnost. Účast státních zástupců a soudců na výkonu trestní spravedlnosti je rozdílná. Soudci v trestním řízení rozhodují o vině a trestu, státní zástupci podávají k soudu obžalobu a zastupují stát v řízení před soudem. 
-  Soustava státního zastupitelství - Nejvyšší státní zastupitelství (Brno) 
- vrchní státní zastupitelství (v Praze a v Olomouci) 
- krajská státní zastupitelství 
- okresní státní zastupitelství 
 
