Pojmy právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vrchní soudy – počet 2 (Olomouc, Praha)
Nejvyšší soud (Brno)
Nejvyšší správní soud (Brno)
Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně rozhoduje zejména o mimořádných opravných prostředcích a sjednocuje rozhodování nižších soudů
Nejvyšší správní soud sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
Ústavní soud jako samostatná součást soudní organizace stojí vedle soustavy obecných soudů a dohlíží na dodržování ústavnosti, je neodvolatelný a nerozpustitelný
Soudce obecného soudu
je jmenován prezidentem republiky na dobu časově neomezenou
může jím být pouze občan ČR starší 30 let, který má vysokoškolské právnické
vzdělání, praxi justičního čekatele a odbornou justiční zkoušku
souhlasí s ustanovením do funkce a přidělením k určitému soudu
musí být bezúhonný, svéprávný a na vysoké morální úrovni
soudce musí být objektivní, existuje možnost vyloučení soudce z daného případu pro podjatost
Funkce soudce obecného soudu je neslučitelná:
s funkcí prezidenta republiky
člena Parlamentu ČR
s jakoukoli funkcí ve veřejné správě
nesmí zastávat žádnou jinou placenou funkci (výjimka - např. vědecká a publikační činnost)
-
Soudce Ústavního soudu
jmenován prezidentem republiky se souhlasem Senátu na dobu 10 let
musí být bezúhonný, svéprávný, starší 40 let, na vysoké morální úrovni
musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a být minimálně 10 let činný v právnickém povolání
nelze ho trestně stíhat bez souhlasu Senátu
Funkce soudce Ústavního soudu je neslučitelná:
s funkcí poslance nebo senátora
s funkcí prezidenta republiky
s jakoukoli funkcí ve veřejné správě nebo s jinou placenou funkcí (výjimka např. činnost pedagogická, vědecká, publikační)
s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí
-
Rozhodování soudu – Soudy rozhodují buď samosoudcem (a to ve většině případů v civilním řízení a v rámci trestního řízení v případech méně závažných trestných činů), nebo v senátě tvořeném 3 soudci. V zákonem stanovených případech rozhoduje senát ve složení 1 soudce a 2 přísedící, (kteří nejsou soudci)
-
Státní zastupitelství – je soustava státních úřadů, které jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Státní zastupitelství koná prostřednictvím státních zástupců.
-
Státní zástupce – (v období let 1953–1993 označován jako prokurátor) zastupuje veřejnou obžalobu v trestním řízení, kterou podává jménem republiky, hájí veřejný zájem na odhalování a potrestání trestných činů. Trestního řízení před soudem se státní zástupce účastní jako strana žalující, provádí důkazy, podává odvolání či stížnost. Účast státních zástupců a soudců na výkonu trestní spravedlnosti je rozdílná. Soudci v trestním řízení rozhodují o vině a trestu, státní zástupci podávají k soudu obžalobu a zastupují stát v řízení před soudem.
-
Soustava státního zastupitelství
Nejvyšší státní zastupitelství (Brno)
vrchní státní zastupitelství (v Praze a v Olomouci)
krajská státní zastupitelství
okresní státní zastupitelství