Pojmy právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
Vyvlastnění = nejzávažnější zásah ze strany státu do vlastnického práva. K vyvlastnění může dojít:
-
jen na základě zákona a ve veřejném zájmu
-
za náhradu
-
nelze-li cíle vyvlastnění dosáhnout jinak
-
jen v nezbytném rozsahu pro dosažení účelu
-
musí být v souladu s cíli a úkoly územního plánování
-
Spoluvlastnictví
Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Spoluvlastnictví lze rozdělit na podílové a bezpodílové (= společné jmění manželů)
1. Podílové spoluvlastnictví
2. Společné jmění manželů
Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.
-
Věcná práva k cizím věcem – Tato práva umožňují užívání cizích věcí. Práva váznou na konkrétní věci, nejsou ale spojena s konkrétní osobou. Jedná se o tyto právní instituty: právo stavby, věcná břemena, zástavní právo, zadržovací právo.
-
Reálná břemena – Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat.
-
Zástavní právo – Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.
Zástavní právo má zajišťovací a uhrazovací funkci. Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat. Zástavní právo lze zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu.
-
Zadržovací právo – Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Za určitých okolností tak lze učinit i u dosud nesplatné pohledávky. Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
-
Svěřenecký fond – Svěřenecký fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenecký správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Účel: veřejně prospěšný/soukromý
-
Dědické právo – je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele (tj. osoby, po jejíž smrti se dědí), kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.
Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.
-
Dědická nezpůsobilost – Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil:
činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu
zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.
Probíhá-li v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic.
Obdobně pak pokud byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že její výkon zneužíval nebo z vlastní viny závažným způsobem zanedbával, je vyloučen z dědického práva po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti.