Pojmy právo

1. Společné jmění manželů

2. Zánik manželství

• smrtí jednoho z manželů

• prohlášením manžela za mrtvého

• rozvodem

1. Registrované partnerství – je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví. Vzniká souhlasným prohlášením obou osob, že spolu vstupují do partnerství, prohlášení činí osobně před příslušným matričním úřadem, o prohlášení se sepisuje protokol a partnerství se zapíše do knihy registrovaného partnerství.

2. Příbuzenství v přímé linii – mezi osobami přímo pocházejícími jeden z druhého. Blízkost příbuzenského vztahu se vyjadřuje stupni. V jakém stupni jsou dvě osoby spřízněny, záleží na počtu porodů, k nimž muselo dojít, aby příbuzenský vztah vznikl. Otec se synem jsou příbuzní v prvním stupni, dědeček s vnukem ve druhém stupni.

3. Příbuzenství v pobočné linii – mezi osobami, které mají společného předka. Nejbližší příbuzní v pobočné linii jsou sourozenci. Zde začíná příbuzenství druhým stupněm. Strýc s neteří jsou nejblíže příbuzní ve třetím stupni, bratranci ve čtvrtém stupni. Příbuzenské vztahy vznikají také nemanželským zrozením.

4. Osoba blízká – česká právní kategorie osob použitelná pro účely soukromého i veřejného práva. Za osobu blízkou se považují přímí příbuzní, manželé a registrovaní partneři, sourozenci, ale i jiné osoby, které by důvodně pociťovaly újmu druhého za újmu vlastní. V jistých kontextech mohou být za osobu blízkou považovány i právnické osoby.

5. Rodičovská odpovědnost – náleží oběma rodičům. Dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat. Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo ho usměrňovat výchovnými opatřeními. Dítě je povinno se těmto opatřením podřídit. Pokud by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů, ustanoví soud opatrovníka (zpravidla – orgán sociálně právní ochrany dětí).

6. Druhy vyživovacích povinností

1. rodičů k dítěti – tato povinnost vzniká v okamžiku narození dítěte. Mají ji oba rodiče, a to nikoli stejným dílem, ale na základě svých schopností, možností a majetkových poměrů.

Trvá od narození dítěte do doby, než je schopno se samo živit.

1. Dětí vůči rodičům, jestliže to rodiče potřebují a dítě je schopno výživné poskytovat

2. Mezi manžely (vyživovací povinnost nemůže vzniknout mezi druhem a družkou).

3. mezi partnery

4. mezi ostatními příbuznými (např. prarodiče – vnuk)

5. mezi rozvedenými manžely – rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na výživu

6. výživné pro neprovdanou matku a úhrada nákladů spojených s těhotenstvím a porodem – je povinen poskytovat otec jejího dítěte po dobu 2 let

Pro rozsah výživného a jeho výši jsou rozhodné:

1. odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry

2. schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného