Pojmy právo

Základní zásady trestního řízení (6)

1. zásada stíhání jen ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád

2. zásada presumpce neviny (každý je považován za nevinného, dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena jeho vina)

• pravidlo in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch viníka)

• obžalovanému musí být vina prokázána (on sám nemusí dokazovat ani tzv. alibi)

1. zásada legality – zakotvuje povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví

2. zásada oficiality – orgány činné v trestní řízení (OČVTŘ) musí postupovat z úřední povinnosti

3. zásada vyhledávací – OČVTŘ jsou povinny v přípravném řízení zjišťovat skutečnosti ve prospěch i neprospěch obviněného a dává možnost procesním stranám uplatnit návrhy na dokazování

4. zásada vyšetřovací (je protikladem zásady 5.)

5. zásada zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, doznání obviněného nezbavuje OČVTŘ povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu

6. zásada volného hodnocení důkazů – soud v hlavním líčení hodnotí důkazy podle svého uvážení

7. zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (podávání zpráv o pověsti, převzetí záruky za obviněného)

8. zásada obžalovací – žalobu podává státní zástupce, u soudu proti němu stojí obžalovaný a spor rozhoduje nezávislý a nestranný soud

9. zásada ústnosti – soud rozhoduje na základě ústně provedených důkazů a ústních přednesů stran

10. zásada bezprostřednosti – soud má rozhodovat na základě důkazů před ním provedených

11. zásada veřejnosti – umožňuje laické i odborné veřejnosti kontrolu trestního soudnictví, plní výchovnou a informační funkci, veřejnost může být v zákonem stanovených případech vyloučena

12. zásada zajištěného práva na obhajobu – každý musí být náležitě poučen o svých právech a o tom, že si může zvolit obhájce

13. právo na užívání mateřského jazyka – přísluší nejen obviněnému, ale i svědkům, poškozenému...

Opravné prostředky