Pojmy právo

1. zaměstnavatel = právnická nebo fyzická osoba starší 18 let, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu

2. zaměstnanec = ten, kdo koná práci pro zaměstnavatele, může jím být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 15 let a ukončila povinnou školní docházku

3. odborová organizace (OR)- vystupuje v pracovněprávních vztazích jako samostatný subjekt; hájí zájmy zaměstnanců, u jednoho zaměstnavatele může vzniknout i několik odborových organizací, zaměstnavatel nemůže jejich vznik nijak ovlivnit

1. Kolektivní smlouva – smlouva mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, v níž se upravují některé otázky práce a pracovních podmínek u tohoto zaměstnavatele

2. Pracovní poměr – nejvýznamnější pracovněprávní vztah, zakládaný obvykle pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo jmenováním. Z obsahu PP je nejdůležitější na jedné straně právo a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci a povinnost platit za práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat všechny další pracovní podmínky, na straně druhé povinnost zaměstnance osobně konat práci v souladu s pokyny zaměstnavatele v rozvržené týdenní pracovní době, jeho právo na odměnu a na ochranu zdraví při práci, povinnost dodržovat povinnosti vyplývající z pracovního poměru. PP upravuje zákoník práce. Před uzavřením pracovní smlouvy a vznikem PP musí být zaměstnanec seznámen se všemi právy a povinnostmi, které z pracovněprávního vztahu vyplývají včetně mzdových podmínek. Zaměstnavatel smí od osoby, která se u něho uchází o práci, požadovat pouze takové údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.

3. Vznik pracovního poměru (1, 2, 3)

1. pracovní smlouvou – dvoustranné právní jednání směřující ke vzniku pracovního poměru. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, totéž platí o jejích změnách a o odstoupení od ní. Podstatné náležitosti (na nichž se účastníci musí dohodnout, jinak neplatná):

   • druh práce, na který je zaměstnanec přijímán

   • místo výkonu práce

   • den nástupu do práce

Kromě toho se zaměstnavatel se zaměstnancem mohou dohodnout na dalších (doplňkových) náležitostech, na nichž mají zájem (ujednání o mzdě, o době trvání pracovního poměru, o zkušební době, sjednání kratší pracovní doby, sjednání konkurenční doložky...)

Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech zaměstnance, je povinen zaměstnavatel o nich zaměstnance písemně informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku PP.

Zkušební doba = časový úsek, který zaměstnanci i zaměstnavateli poskytne dostatek času na zjištění, zda jim spolupráce vyhovuje. Umožňuje rychlé skončení PP (zrušení PP ve zkušební době), kdy není třeba uvádět důvod, PP končí dnem doručení písemného zrušení PP ve zkušební době (není-li uveden den pozdější), nevzniká nárok na odstupné. Nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku PP (u vedoucího zaměstnance pak 6 měsíců), musí být sjednána písemně, nesmí být sjednána opakovaně a nelze ji prodlužovat (vyjma celodenních překážek v práci a čerpání dovolené ve zkušební době)