025a scientismus, marxismus, pozitivismus, novopozitivismus - učivo (1)

SCIENTISMUS

Historické pozadí

• Vznik scientismu souvisí s rozvojem přírodních věd v 19. a 20. století.

• Již osvícenství (Voltaire, Diderot) kladlo důraz na rozum a vědu, ale až industrializace a pokroky v biologii (Darwin), fyzice (Newton, Einstein) a chemii vedly k přesvědčení, že věda může vysvětlit vše.

• Silný vliv měl i pozitivismus (Comte), který prosazoval, že pouze empirické poznání je smysluplné.

Vysvětlení

• Scientismus tvrdí, že věda je jediný platný způsob poznání.

• Odmítá filozofii, teologii, umění či intuici jako platné zdroje poznání.

• Předpokládá, že všechny problémy (včetně etických, společenských či psychologických) lze vyřešit vědecky.

Příklady

• Neurovědy a vědomí – někteří zastánci scientismu věří, že lidské vědomí lze plně vysvětlit chemickými procesy v mozku, což popírá existenci duše.

• Umělá inteligence – extrémní scientismus tvrdí, že i morální rozhodování lze algoritmizovat.

• Kritika náboženství – například Richard Dawkins (genetik a ateista) tvrdí, že náboženství je pouze evoluční omyl mozku.

Přesah do dnešní doby

• Vědecký přístup je dominantní v lékařství, technologiích a ekonomii.

• Kritici (např. filozof Charles Taylor) tvrdí, že scientismus podceňuje lidské hodnoty, umění a subjektivní zkušenost.

Významní představitelé

• Auguste Comte – pozitivismus jako základ scientismu.

• John Stuart Mill – vědecká metoda ve společenských vědách.

• Richard Dawkins – propagátor vědeckého materialismu.

MARXISMUS

Historické pozadí

• Vznik v 19. století jako reakce na průmyslovou revoluci a kapitalismus.

• Karl Marx a Friedrich Engels kritizovali vykořisťování dělníků v továrnách a nespravedlné rozdělení bohatství.

Vysvětlení

• Historický materialismus – dějiny jsou určovány ekonomickými vztahy a třídním bojem.

• Základna a nadstavba – ekonomika tvoří základ společnosti, zatímco politika, právo a ideologie slouží vládnoucí třídě.

• Kapitál a vykořisťování – kapitalisté vlastní výrobní prostředky a zisk generují tím, že dělníkům platí méně, než kolik skutečně vytvoří.

• Komunismus jako cíl – beztřídní společnost, kde výroba slouží všem, ne jen elitám.

Příklady

• Ruská revoluce (1917) – pokus o zavedení marxistických ideálů Leninem.

• Čína (1949) – Mao Ce-tung přizpůsobil marxismus čínským podmínkám.

• Kubánská revoluce (1959) – Fidel Castro nastolil socialismus.

Přesah do dnešní doby

• I když Sovětský svaz padl, marxismus ovlivňuje kritiku kapitalismu (např. ekonom Thomas Piketty).

• Sociální hnutí (např. boj za minimální mzdu) mají kořeny v marxistických myšlenkách.

Významní představitelé

• Karl Marx – autor Kapitálu, zakladatel marxismu.

• Friedrich Engels – spoluautor Manifestu komunistické strany.

POZITIVISMUS

Historické pozadí

• 1. století, reakce na osvícenství a industrializaci.

• Auguste Comte chtěl vědu aplikovat i na společnost a filozofii.