Filozofie 18. a 19. století

OSVÍCENSTVÍ

• myšlenkové hnutí, navazující na renesanci, odehrálo se mezi revolučním (Průmyslová rev-> Velká fr. rev.) zastává rovnost, volnost, bratrství

• vzniká v Anglii, Francii a Nizozemí

• název metafora = rozum přinese světlo do temnot nevědomosti ve středověku

• znaky: důvěra v lidský rozum a schopnosti, proticírkevní zaměření, snaží se shrnout dosavadní lidské jednání, přemýšlení o přirozeném stavu člověka a o vzniku státu

Britská empiristická filozofie

John LOCKE

• anglický, empirický filosof

• zabýval se smyslovým poznáním

• “nic nebylo v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech

• lidský rozum je tabulka rasa

• současně představitelem sensualismu, sensus = (smysl, vjem) gnozeologický směr patřící k empirismu, základem lidského poznání je smyslová zkušenost, lidský rozum smyslové vjemy pouze skládá a kombinuje -> vytváří ideje:

1. primární ideje - objektivní vlastnosti těles (tvar, váha,...)

2. sekundární ideje - ideje komplexní, složené, vlastnosti těles, které každý člověk bere subjektivně (chuť, barva, krása)

• vyjádřil se také k teorii společenské smlouvy - státu (T. Hobbes), podle Locka platily základní nepsané zákony a pravidla, která lidé dodržovali (zbytek stejně jako Tommy Hobbes)

George BERKELEY

• irský filozof a teolog

• svoji teorii poznání se snaží bojovat proti ateismu, chce ho zničit

• polemizoval s Lockem i Descartem: “být, znamená být vnímán”

David HUME

• Přiklání se k Berkeleymu, souhlasí s jeho kritikou rozdělení zkušeností na primární a sekundární

• neúspěch v právech = začal pracovat jako knihovník v Nymburku- všechno zlé pro něco dobré, měl přístup k materiálům, k historickým dokumentům

• Dílo: Dějiny Anglie

• navazuje na Berkeleyho- zajímá ho, jakým způsobem člověk poznává

• Humovo poznání:

• základem je lidská zkušenost

• uznává Matematiku - ta zkoumá naše ideje

• nevěrohodné jsou vědy, které přináší výklad všech skutečností = jsou nepřesné (Metafyzika)

• Hume popírá KAUZALITU

• otázku víry nelze vyložit empiricky, ani nijak jinak, tak se tím nezabýval

Francouzské osvícenství

• nejkritičtější vůči církvi, vzniká zde filozofické hnutí: encyklopedisté - shrnutí veškerého dosavadního poznání do jednoho slovníku

• C. L. Montesquieu, J. J. Rousseau, Denis Diderot d’Alembert, Voltaire (F. M. Arouet)

• všichni tito fr. osvícenci ostře kritizovali cirkevni dogmata, vyznalvali deismus

• deismus = náboženství vysvětluje jenom racionálními důvody, odmítá nadpřirozené pravdy, bůh existuje a stvořil svět, už ho ale dále neřídí (svět řídí člověk)

• teismus = filozofický postoj všech náboženství, bůh stvořil svět a řídí ho

• panteismus = bůh je totožný se světem (Spinoza)

• ateismus = popření a zpochybňování existence boží

Charles Louis MONTESQUIEU