Filozofie 18. a 19. století

• dílo: Svět jako vůle a představa

Friedrich NIETZSCHE

• němec, navazuje na Schopenhauera

• základem svět je vůle k moci

• vůle k moci ale nemůže být využita kvůli morálce a spol. pravidlům

• má vzniknout nový typ člověka NADČLOVĚK -> ten nemá hledět na morálku, jde tvrdě svoji vůli k moci, oprostit se od společenských norem

• bůh je mrtev, zabili ho lidé, kteří v něj nevěřili

• morálka a pravda také neexistují, věda je vyvrací

• nadčlověk má být hrdý, bojovný a jít si za svým (oprostit se od miluj bližního svého), podobně jako Machiavelli - Vladař, tak Nietzsche - Nadčlověk

• neustále se dějí stejné události, smysluprázdný koloběh dění - věčný návrat toho, co už bylo (round and around and around and around we go)

• představitel Nihilismu, Nietzsche je rétor této doby, končí víra v boha

• NIHILISMUS = názor, že se všechno opakuje a děje dokola, zbytečný člověk

• jeho myšlenky převzal Adolf Hitler a proměnil to v nacismus = árijská rasa a němci jsou nadčlověkem

• filozofie zneužita nacistickou filozofií

Karl MARX

• německý filozof, ekonom

• začal pracovat v novinách->nakonec zakázány a musel Německo opustit=>odchod do Paříže, kde se setkal s B. Engelsem (z Anglie; otec majitel textilních továren->viděl tam život dělníků);dílo: Kapitál (vysvětluje svoji ekonomiku) Komunistický manifest

• teorie poznání: společnost, její vývoj a duševní hodnoty jsou podle něj hmoty, které tvoří svět, jediné poznání je praktická zkušenost

• ekonomické odcizení: dělníci pracují pro kapitalisty, celé dějiny společnosti jsou problémy mezi vlastníky a nevlastníky

• důkazy z historie:

1. Antická společnost - otroci x pánové

2. Feudální společnost - poddaní x šlechta (církev)

3. Kapitalistická společnost - proletariát x buržoazie

4. Beztřídní společnost - revoluce zařídí rovnost lidí, cíl revoluce je komunismus (ideál), cestou k němu je socialismus (znárodňování

• používá slovo revoluce, ale chápe ji jako nenásilný a postupný proces

• kapitalisté mají sami pochopit, že takhle to dál nejde a sami to změnit, vzdát se svých výhod

• Lenin mluví o světové revoluci ve smyslu okamžité, třeba i násilné změny (všude současně)