12. Mezinárodní vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. Mezinárodní vztahy
Suverénní státy, systém národních států
Aktéři mezinárodní politiky
Názory na mezinárodní vztahy v dějinách
- idealistické, realistické, neoliberalistické
Zahraniční politika státu, její nástroje
- diplomacie, konflikt, embargo
Konflikt a spolupráce v mezinárodních vztazích
Mezinárodní právo
Mezinárodní organizace státní a nestatní
OSN, NATO, OPEC, OBSE, Rada Evropy, G8, G20, OECD
12. Mezinárodní vztahy
Suverénní stát = právo státu řídit si stát podle svého, ostatní státy do toho nemají zasahovat
Je vymezen:
Územím
Obyvatelstvem
Státní organizací
Vlastní ekonomikou
Dopravním a komunikačním systémem
Suverenita – právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu
Vnitřní suverenita – stát spravuje své vlastní území a obyvatelstvo
Vnější suverenita – diplomatický styk s ostatními státy, vystupuje jako rovný s rovným (všechny státy si jsou rovny, po formální stránce)
Mezinárodní vztahy
jsou sociálně-vědní politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému, (studium mez. organizací)
v praxi to jsou politické, hospodářské a další vztahy mezi státy a aktéry mez.pol.
Mezinárodní systém
představuje základní prostředí mezinárodních vztahů, je dynamický komplex prvků a vztahů a interakcí, které mohou mít podobu spolupráce, konfliktu či ignorace
Integrace
proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy
státy si mohou zachovat svou suverenitu (např. OSN)
nebo se jí z části vzdají ve prospěch celku (např. EU)
Dvě formy mezinárodních vztahů
Vztahy budované na základě:
Mezistátní dohody a smlouvy – upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci, dohoda je dána a nijak se nevyvíjí
Bilaterární (uzavřené mezi dvěma státy)
Multilaterální (uzavřené mezi více státy)
Vztahy, jež mají státy určeny v rámci
Mezinárodní organizace – spolupráce států, které vytvářejí jakýsi spolupracující spolek, který se dál vyvíjí
Aktéři mezinárodní politiky
Suverénní státy
Mezinárodní organizace
Vládní organizace – zřizovány státy (OSN)
Nevládní organizace – (Člověk v tísni, Greenpeace)
Společenství státu (EU)
Nadnárodní korporace (Toyota, Shell, KFC)
Teroristické organizace (Al-Káida)
Systém mezinárodní správy vznikl na konci 17.stol – po 30leté válce
Názory na mezinárodní vztahy v dějinách
Idealismus
Po 1.sv.v.
John Locke, Adam Smith
Věří, že lze zabránit světové válce – schopni se domluvit, zakládat mezinárodní organizace, aby se domluvili jinak než pomocí války
Vznik NS – národní společnost – příliš idealistické, nebyli schopni zbránit 2.sv. v
Nejdůležitějším principem je svoboda jedince – uspořádání společnosti by mělo být takové, aby chránilo zájmy a potřeby individua
Chtěli odzbrojení