21. Klasická antická fil., Helénismus

KLASICKÁ ANTICKÁ FILOZOFIE

SOFISTÉ

• Antropologický obrat (spolu se Sokratem a Platonem) = zájem filozofie o člověka

• Důvody obratu: zájem o politiku v demokratických městských státech, příroda chápána jako závislá na člověku

• Sofisté – profesionální učitelé moudrosti v době rozmachu athénské demokracie (5. stol. př. n. l.)

• Slibovali za peníze naučit myslet, mluvit a jednat jako příprava na politickou kariéru

• Gnozeologický relativismus – nelze dosáhnout obecně platné pravdy, protože každý má vlastní pravdu a Sofisté neučili, jak poznat pravdu, ale jak dostat za pravdu (přesvědčit posluchače)

• Etický (morální) relativismus – hodnoty (i náboženské) a morálka ve společnosti jsou historicky a společensky podmíněné (např. každá kultura má jiné hodnoty – dodnes zkoumané v sociologii)

• Představitelé: Gorgias (skepse, popírá bytí, viz obr.) a Protágoras

PROTÁGORAS – hlavní představitel

• „člověk je mírou všech věcí, jsoucí, že jsou a nejsoucí, že nejsou“ = kolik lidí, tolik pravd – každou věc je možné vykládat různými způsoby

SOKRATES

• Athény, vyučený sochař, participace na politice, kritika demokracie (= vláda lůzy, nej – aristokracie)

• Mnoho odvážných názorů – odsouzen k trestu smrti za bezbožnost a kažení athénské mládeže

• Nenapsal žádnou filozofickou práci – myšlenky známe skrze Platona

(těžko ale rozlišujeme, čí myšlenky jsou)

• Antropologický obrat, zájem o mravní jednání a mravní pojmy – morálku označuje za objektivní, platnou všude, je podle něj třeba poznat mravní řád a naučit se ctnosti (= navyklý sklon k dobrému jednání)

• Základy kritického myšlení, „Vím, že nic nevím“

• Sokratovská metoda tázání = Sokratovy dialogy (bez hádky) – Dialektika:

1. Stojí proti zatvrzelému člověku, který si myslí, že je odborníkem, poslouchá jeho názory

2. Destruktivní část dialogu – pomocí kladení otázek odstraní přesvědčení daného člověka (tak, aby poznal nevědění)

3. Konstruktivní část dialogu – opět klade otázky tak, aby oponenta navedl ke správné definici pojmu

PLATON

• Aristokrat, Platon = široký v zájmech a vzdělání (pouze přezdívka), Sokratův žák, seznámení s Pythagorejci

• Založil Akademii v Athénách (387 př. n. l.) – nejvýznamnější škola v řecké filozofii (vyučoval zdarma)

• Neuznává soukromé vlastnictví, ani dětí

• Dva světy: svět ideí (pravé jsoucno poznané racionálně) x svět smyslový

(závislý na světě ideí a na hmotě) – vysvětluje na obrázku jeskyně

• Ve smyslovém světě žijeme a špatně jej považujeme za skutečný

• Duše je podle něj nesmrtelná (buď se vrací na svět, nebo odchází do říše blaženosti (tělo je hrob duše) – sóma a séma

• Každá duše obsahuje: rozum, vyšší city a vůli, vášně a pudy

1. Vládci – převyšuje rozum

2. Strážci – převyšují vyšší city a vůle

3. Výrobci – převyšují vášně a pudy