6. Soc. skupiny a komunikace

SOC. KOMUNIKACE

• Vzájemné dorozumívání mezi lidmi, přenášení inf., typ soc. komunikace, řeč – soc. jev, prostředkem mluvené řeči je jazyk

PROSTŘEDKY

• Verbální (vnitřní x vnější, mluvená x psaná) X neverbální (řeč těla, mimika, gestika, posturologie, ton hlasu, proxemika)

INTERAKCE

• Formální – setkání s lékařem, učitelem

• Neformální – setkání s rodiči

FORMY SOC. INTERAKCE

• Přímá – face to face

• Nepřímá – přes třetí osobu/média…

• Záměrná – úsilí rodičů/učitelů poučovat

KOMUNIKACE

• Agresivní – přesvědčování silou, na pozici nadřazenosti

• Pasivní – přesvědčování nečinností

• Asertivní – přesvědčuje argumenty, snaha naslouchat/chápat

KOMUNIKAČNÍ SCHÉMA

• KDO (komunikátor) – CO (obsah sdělení) – KANÁL (medium, jak?) – KOMU (příjemce)- EFEKT (porozumění, reakce)

KOMUNIKAČNÍ SPOJENÍ

• Jednosměrné: rozhlas, televize, řečník na přednášce

• Obousměrné: podnět (otázka) – odpověď

KOMUNIKAČNÍ STYLY = SOC. DISTANCE

• Intimní (do 0,5 m)

• Osobní (do 1,5 m)

• Sociální (do 3,5 m)

• Veřejná (na doslech)

5 ETAP ROZVOJE KOMUNIKACE

1. Signály

2. Mluvení

3. Psaní

4. Tisk

5. Masová komunikace

CHYBY PŘI KOMUNIKACI

• Předsudky a stereotypy: zjednodušené, zkreslené názory na člověka díky jeho skupině (nábož., rasa)

• Projekce: promítání vlastních postojů a názorů na ostatní

• Zákl. atribuční chyba: přisuzování špatných příčin lidskému jednání

• Efekt soc. postavení: neprávem očekávané vlastnosti dle postavení/povolání (soudce – spravedlivý)

• Efekt mírnosti: mírnější posuzování člověka, ke kterému máme sympatie

• Logická chyba: forma úsudků, jež se zdají jako racionální, aniž by ve skutečnosti byly (např. na základě zkušeností)

ARGUMENTAČNÍ FAULY

• Používány za účelem přesvědčení oponenta/omylem bez logické platnosti

Důraz na rozum:

• Novost (lepší jen pro to, že je to nové)

• Tradici (vždy to tak bylo…)

• Rozšířený názor (pravda jen pro to, že v to věří většina lidí)

Apel na emoce:

• Zastrašování (zdůvodňuje tvrzení strachem z opačného tvrzení)

• Lichocení (podsunutí tvrzení pomocí nesouvislých komplimentů)

• Zesměšňování (předkládá oponentův argument tak, aby vypadal směšně)

Chybné vyvození:

• Unáhlený závěr (heuristika)

• Klamající vhled (předpokládá, že když je něco pěkné, je to i pravdivé)

• Všechno nebo nic (předpokládá, nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení smysl)

MÉDIA

• Prostředky šíření inf., zpráv, vzdělání, zábavy mezi lidmi na velké vzdálenosti, široké publikum

• Jedinec si vybírá média, která ho zajímají

• Nutný kritický přístup (x dezinformace)

• Ovlivňují člověka v názorech

FCE MÉDIÍ

• Zdroj inf. (dezinformací, určují priority, o kterých se mluví – formují veřejné mínění)

• Kontrola moci x masy lidí (v autoritářských/totalitních režimech)

• Socializační (předávají inf. o kulturách)

• Zábavní a oddechová