13. MO - Rodinné právo (2)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
12. MO – Občanské právo
PRÁVO
= soubor norem (zákony, vyhlášky) vydaných nebo uznaných státem, které jsou pro společnost závazné, vynutitelné (v případě porušení má stát právo na náhradu) a sankcionované (když se nedodržují, odnětí svobody nebo třeba peněžní)
ZÁKLADNÍ POJMY
Přirozené právo = existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti spontánně (člověk sám pozná, co je a co není správné)
Pozitivní právo = vytvořeno státem, je to souhrn aktuálně platných právních předpisů
Zákon = základní druh obecně závazného právního předpisu
Novela = změna nebo úprava zákona
Fyzická osoba = člověk
Právnická osoba = organizovaný útvar (př. firma), nebo osoba, která podniká
Prameny práva = formy, ve kterých je obsaženo objektivní právo
Normativní právní akty (právní předpisy): psané, zákon, vyhláška, vládní nařízení
Právní obyčeje, zvyklosti: nepsané, neuplatňují se v ČR
Soudní precedent: psané, soudní rozhodnutí, řídí se jimi případy dosud právně neupravené (vzor pro rozhodování v budoucnosti), není to ještě ukotveno v zákoně, skoro se neužívá v ČR, jen ve výjimečných případech, např. v USA, např. při vzniku nových návykových látek
Normativní smlouvy: psané, hlavní pramen mezinárodního práva, uplatňuje se v ČR
ČLENĚNÍ
Subjektivní
Nárok, oprávnění jedince účastnit se právního vztahu – právo něco konat, nekonat, obdržet, požadovat (zaměstnanec/zaměstnavatel), naše právo chovat se nějakým způsobem, to co mi nezakazuje právo
Objektivní
Právní předpisy (zákony, nařízení, vyhlášky), které upravují právní vztahy (pracovní smlouva, uzavření manželství), co smíme, nesmíme, musíme podle toho, co je v zákoně
Hmotné
Normy a sankce, které plynou z nedodržování práv
Procesní
Postup při nedodržování práva
DĚJINY PRÁVA
Každá společnost si od počátku stanovovala určitá pravidla chování, kterými se lidé museli řídit. Nejprve právo existovalo ve vědomí lidí tzv. zvykové (=obyčejové) právo, později začaly být obyčejové předpisy zaznamenávány a sepisovány
Chamurappiho zákoník: Vznik asi v 17. stol. př.n.l. v Mezopotámii. V 280 paragrafů, ve kterých bylo obsaženo trestní, občanské a obchodní právo. Vytesán do kamenné desky a vystaven na veřejném místě. Pravidlo “oko za oko, zub za zub”
Zákon dvanácti desek: Vznik v 5. století př.n.l. v Římě (antika). Deseti členná komise zvolená lidem shrnula obyčejové právo rodinné, sousedské, dědické, trestní, správní a procesní na 12 desek.
Zákon sudnyj ljudem: Vznik v 9. století n.l. na Velké Moravě. Vytvořili jej Cyril a Metoděj, obsahuje předpisy trestního a rodinného práva. Naše nejstarší slovanská právní památka.
Horní zákoník: Vznik v 13./14. stol vydaný Václavem II. Týká se horníků – práva těžit, práva šlechty vůči poddaným.
Karel IV. Roku 1348 založil UK – součástí byla i právnická fakulta
První právní předpisy vznikají v 16. století upravují státní organizaci
Code Civil (Napoleonův občanský zákoník): Založen roku 1804 na popud císaře Napoleona (nechala se jím inspirovat celá Evropa)
V 18. století – doba osvícenství (důraz na rozum) – objevují se právní normy tak, jak je máme dnes (př. Tereziánský, josefínský kodex)
Středověk – boží soudy, pokud vyplave svázaná je považována za čarodějnici