13. MO - Rodinné právo (2)

• Napomene dítě, jeho rodiče a osoby narušující péčí o dítě

• Stanoví nad dítětem dohled (sociální pracovník podává soudu pravidelné zprávy)

• Uloží rodičům nebo dítěti omezení (zákaz nevhodných podniků atd.)

• Soud svěří dítě do výchovy jiné osoby (přednostně příbuznému)

• na tyto orgány se může obrátit i dítě, orgány jsou povinny poskytnout pomoc, o pomoc si dítě může požádat i bez vědomí rodičů

URČENÍ RODIČE DÍTĚTE

• Matkou se stává žena v okamžiku porodu dítěte

• Určení otcovství je složitější

• Narodí-li se dítě v manželství nebo do 300. dne od zániku manželství, je za otce považován manžel

• Souhlasným prohlášením obou rodičů (soud, matriční úřad)

• Rozhodnutím soudu (navrhnutí otcem, matky nebo dítěte)

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

• Zákonnými zástupci dítěte jsou jeho rodiče

• V případech, kdy se rodiče z různých důvodů nestarají o děti nebo nemohou, organizuje stát náhradní výchovu dětí

• Adopce (osvojení) – přijetí cizí osoby za vlastní, mezi osvojitelem a osvojencem vzniká stejný vztah jako mezi rodičem a dítětem, osvojitelé mají stejná práva jako rodiče, včetně rodičovské odpovědnosti a vyživovací povinnosti

• Opatrovnictví – vymezeno soudem v případě střetu zájmů rodičů a dětí, ohrožení majetkových zájmů dítěte

• Poručenství – rodiče dítěte zemřeli nebo byli zbaveni rodičovské povinnosti, stanoveno soudem, poručník má práva a povinnosti jako rodič, ale nemá vyživovací povinnost (většinou příbuzní)

• Svěření dítěte do péče jiné osoby – stanoveno soudem, nemůže-li o dítě pečovat žádný z rodičů ani poručník, stanovuje nejbližší příbuzné dítěte nebo osoby jemu blízké, celé financované státem

• Pěstounská péče – pěstoun dostává od státu příspěvek na úhradu potřeb dítěte a za práci pěstouna, rozhoduje o běžných záležitostech dítěte, do nabytí plné svéprávnosti

• Ústavní výchova – v případě, že je výchova vážně ohrožena nebo narušena, není možné nalézt jiná opatření, dětský domov/diagnostické ústavy, nařízena soudem, do doby zletilosti dítěte