Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zdroje evropského myšlení a filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23.49 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

8. Zdroje evropského myšlení a filozofie

  1. Vymezení pojmu filozofie, zdroje filozofie, filozofické disciplíny

    • Filozofie:

      = soustava uvažování, hledající odpovědi na nejzákladnější otázky týkající se problémů světa, poznání, člověka a společnosti

      • Původ slova je odvozeno od kombinace řeckých slov filia – láska a sofia – moudrost láska k moudrosti

    • Zdroje filozofie:

      • Kladení si otázek:

        • Filosofe je považována za matku všech ostatních věd, neboť za počátek jejího vzniku uvádíme dobu, kdy si člověk poprvé začal klást otázky, na něž chtěl znát odpověď.

        • Od této doby se odpoutává z přímé závislosti na přírodě a začíná se vyvíjet zázračným tempem oproti jiným živočichům.

        • Filosofie je od počátku až doposud vědou nezodpovězených otázek.

      • Mezní situace:

        • Především však, když se ocitneme v nějaké mezní situaci (rodinná tragédie, těžký úraz, nevyléčitelná nemoc, blížící se smrt atd.).

        • Ocitáme se v údivu, úžasu nebo zděšení.

        • V mezních situacích začínáme o všem pochybovat.

    • Filozofické disciplíny:

      • Ontologie:

        • hlavní filozofická disciplína

        • ústředním tématem je problematika bytí – všechno, co jest

      • Gnozeologie:

        • zabývá se zkoumáním povahy lidského poznání

        • snaží se určit, za jakých podmínek je poznání možné, do jaké míry jsou věci poznatelné, jaký je vztah poznání ke skutečnosti

      • Filozofická antropologie:

        • zabývá se člověkem celkově

        • snaží se postihnout jeho základní charakteristiku a vymezit jeho postavení ve světě

      • Dějiny filozofie:

        • seznamují nás s vývojem filozofických názorů a směrů od samých počátků až do současnosti

        • jsou vyjádřením vývoje lidského myšlení a zároveň inspirací i po staletích

      • Etika:

        = teorie morálky

        • shrnuje filozofické názory na mravnost, na původ a podstatu morálního vědomí a jednání

        • poměřuje lidské jednání z hlediska dobra a zla

      • Estetika:

        = nauka o krásnu

        • zabývá se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů

      • Filozofická teologie:

        = filozofická nauka o Bohu

      • Filozofická logika:

        = nauka o správném myšlení

        • má těsné vztahy k přírodní vědě a zejména k matematice

        • vyjadřuje se spíše slovy než čísly či symboly

        • vystavena všem dvojznačnostem a nuancím vlastnímu jazyku

      • Politická filozofie:

        • zaměřuje se na společnost, na to, jak by měla být řízena, jaká práva a odpovědnosti by měli mít její občané

  2. Antika – Sokrates, Platón, Aristoteles

    • Sokrates:

      • 5. - 4. století př. n. l.

      • řecký filozof – první z trojice nejslavnějších filozofů

      • vzor helénských ctností

      • jeho otec – sochař

      • jeho matka – porodní bába

      • Sokrates se vyučil stejnému řemeslu jako jeho otec

      • Několikrát projevil značnou statečnost – zachránil život raněnému a schopnost snášet námahu

      • Procházel se po athénských ulicích a náměstích, obklopoval ho pestrý průvod žáků

      • Vyučování tvořilo pouze zvláštní druh rozhovoru – systematicky vedený dialog a poučení

      • Neobracel se jen na své žáky, oslovoval i nahodilé kolemjdoucí a příslušníky všech vrstev

      • Cíl dialogu – přivést člověka k sebezkoumání a k ponoření do sebe

      • Byl přesvědčen, že prvním úkolem filozofie je porozumění tomu, co a jací jsme

      • Dialektická metoda uplatnění induktivní metody, v závěru vyvozena obecně platná pravda

      • Jeho filozofie se obrací výhradně k člověku

      • Odsouzen za to, že:

        • nevěří ve státní bohy

        • zavádí jiné bohy

        • kazí mládež

      • Nezanechal žádné dílo, o něm i o jeho filosofii se dozvídáme z děl jeho žáků a současníků

    • Platón:

      • 427 - 347 př. n. l

      • Pravděpodobně určen pro život v politice

      • Sokratovým žákem a obrátil se k filozofii

      • Pobyl v jižní Itálii a na Sicílii, kde navázal úzké vztahy s pythagorejskou školou a získal podněty pro své pozdější myšlení

      • 387 př. n. l. – otevřel na své zahradě v Athénách školu, která dostala název Akademie a jejíž program zahrnoval matematiku, přírodovědu a dialektiku

    • Aristoteles:

      • 384 - 322 př. n. l.

      • Platónův žák – navštěvoval Akademii

      • Učitelem Alexandra Makedonského

      • Vlastní škola Lykeion – vyučoval při procházkách (škola peripatetická)

      • Odsouzen za bezbožnost - utekl

      • Nesouhlasí s idejemi – jsou mimo svět, jsou před konkrétními věcmi

      • Pojmy vznikají až po věcech – pozorujeme 100 různých koní – co mají společného je pojmem „kůň“

      • Forma – souhrn typických vlastností věcí

      • Svět kolem je reálný, poznatelný smysly

  3. Středověké evropské myšlení – patristika a scholastika

    • Středověká filozofie – 250 – 1500 n. l.

      = pokus o splynutí křesťanských nauk s řeckým a židovským myšlením

    • Patristika – 1. – 8. století (lat. patres – církevní otcové)

      • hlavní témata:

        • pochopení Krista, je zároveň Bůh i člověk, Bůh jako jednota tří osob – Otec, Syn a Duch nauka o trojici

        • otázky lidské svobody a Boží milosti

        • praktický problematika struktury církve, bohoslužby

        • platonismus považován za slučitelný s křesťanstvím

        • dán základ církevní tradice

      • Sv. Augustin – Aurelius Augustinus – 354 – 430

        = nejvýznamnější osobnost celé patristiky – hlavní díla: O svobodné vůli, Vyznání, O boží obci

        • základní téma jeho myšlení – Bůh a člověk

        • člověk je pro něj velké tajemství, popisuje člověka jako jednotu duše a těla

        • člověk – bytost rozumová, musí mít svobodnou vůli, musí být schopen volit mezi dobrem a zlem

        • Bůh není původcem zla, nestvořil zlo, zlo je pouze nedostatkem dobra

        • Bůh vše stvořil z ničeho, stejně tak čas

        • teorie poznání – věř, abys rozuměl; poznání Boha a láska k němu je jediným cílem, který je hoden úsilí ducha, snahy, které míří jen k vědění kvůli vědění nebo kvůli vnějším cílům, jsou mrtvým věděním a nepotřebnou zvědavostí

    • Scholastika – 9. – 15. století (raná, vrcholná, pozdní)

      = filozofie, která se zpočátku rozvíjela v klášterních a biskupských školách, později na univerzitách

      • prostřednictvím arabské a židovské filozofie oživení Aristotelova díly, nový aristotelismus

      • doba vzmachu lidského rozumu a myšlení, emancipace rozumu

      • důkazy boží existence – nelze myslet nic většího než je Bůh

      • spor o univerzálie (raná scholastika) – existence obecných pojmů
        reálně – samostatně, jako ideje nebo jen v rozumu jako abstrakce – jen jména

      • František z Assisi – 1182 – 1226

        • zakladatel františkánského řádu, snažil se vrátit k původním hodnotám křesťanství – chudobě, lásce k člověku a přírodě, tak zachránit rozkládající se svět

      • Tomáš Akvinský – 1225 – 1274 – vrcholná scholastika

        = představitel dominikánského řádu, stoupenec aristotelské filozofie, hlavní díla: Suma proti pohanům, Suma teologická

        • rozum a víra nejsou v rozporu, jsou to dvě rozdílné metody přístupu k pravdě; skutečnost můžeme poznat, nad říší poznání říše nadpřirozené pravdy, kterou můžeme přijmout jen na základě víry

        • boží existenci lze dokázat rozumem:

          1. z pohybu (veškerá změna) usuzujeme, že musí být první impuls – hybatel

          2. vše má příčinu, musí být první příčina

          3. věci mohou a nemusí být, že jsou, působí nějaká nutnost

          4. skutečnost má stupně dokonalosti, musí být nějaká nejvyšší dokonalost

          5. vše je smysluplně uspořádáno, směřuje k cíli, musí tu být nějaká inteligence, která vše řídí

Témata, do kterých materiál patří