Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Zdroje evropského myšlení a filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,49 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

8. Zdroje evropského myšlení a filozofie Vymezení pojmu filozofie, zdroje filozofie, filozofické disciplíny Filozofie: = soustava uvažování, hledající odpovědi na nejzákladnější otázky týkající se problémů světa, poznání, člověka a společnosti Původ slova je odvozeno od kombinace řeckých slovfilia – láska asofia – moudrostláska k moudrosti Zdroje filozofie: Kladení si otázek: Filosofe je považována za matku všech ostatních věd, neboť za počátek jejího vzniku uvádíme dobu, kdy si člověk poprvé začal klást otázky, na něž chtěl znát odpověď. Od této doby se odpoutává z přímé závislosti na přírodě a začíná se vyvíjet zázračným tempem oproti jiným živočichům. Filosofie je od počátku až doposud vědou nezodpovězených otázek. Mezní situace: Především však, když se ocitneme v nějaké mezní situaci (rodinná tragédie, těžký úraz, nevyléčitelná nemoc, blížící se smrt atd.). Ocitáme se v údivu, úžasu nebo zděšení. V mezních situacích začínáme o všem pochybovat. Filozofické disciplíny: Ontologie: hlavní filozofická disciplína ústředním tématem je problematika bytí – všechno, co jest Gnozeologie: zabývá se zkoumáním povahy lidského poznání snaží se určit, za jakých podmínek je poznání možné, do jaké míry jsou věci poznatelné, jaký je vztah poznání ke skutečnosti Filozofická antropologie: zabývá se člověkem celkově snaží se postihnout jeho základní charakteristiku a vymezit jeho postavení ve světě Dějiny filozofie: seznamují nás s vývojem filozofických názorů a směrů od samých počátků až do současnosti jsou vyjádřením vývoje lidského myšlení a zároveň inspirací i po staletích Etika: = teorie morálky shrnuje filozofické názory na mravnost, na původ a podstatu morálního vědomí a jednání poměřuje lidské jednání z hlediska dobra a zla Estetika: = nauka o krásnu zabývá se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů Filozofická teologie: = filozofická nauka o Bohu Filozofická logika: = nauka o správném myšlení má těsné vztahy k přírodní vědě a zejména k matematice vyjadřuje se spíše slovy než čísly či symboly vystavena všem dvojznačnostem a nuancím vlastnímu jazyku Politická filozofie: zaměřuje se na společnost, na to, jak by měla být řízena, jaká práva a odpovědnosti by měli mít její občané Antika – Sokrates, Platón, Aristoteles Sokrates: 5. - 4. století př. n. l. řecký filozof – první z trojice nejslavnějších filozofů vzor helénských ctností jeho otec – sochař jeho matka – porodní bába Sokrates se vyučil stejnému řemeslu jako jeho otec Několikrát projevil značnou statečnost – zachránil život raněnému a schopnost snášet námahu Procházel se po athénských ulicích a náměstích, obklopoval ho pestrý průvod žáků Vyučování tvořilo pouze zvláštní druh rozhovoru – systematicky vedený dialog a poučení Neobracel se jen na své žáky, oslovoval i nahodilé kolemjdoucí a příslušníky všech vrstev Cíl dialogu – přivést člověka k sebezkoumání a k ponoření do sebe Byl přesvědčen, že prvním úkolem filozofie je porozumění tomu, co a jací jsme Dialektická metoda uplatnění induktivní metody, v závěru vyvozena obecně platná pravda Jeho filozofie se obrací výhradně k člověku Odsouzen za to, že: nevěří ve státní bohy zavádí jiné bohy kazí mládež Nezanechal žádné dílo, o něm i o jeho filosofii se dozvídáme z děl jeho žáků a současníků Platón: 427 - 347 př. n. l Pravděpodobně určen pro život v politice Sokratovým žákem a obrátil se k filozofii Pobyl v jižní Itálii a na Sicílii, kde navázal úzké vztahy s pythagorejskou školou a získal podněty pro své pozdější myšlení 387 př. n. l. – otevřel na své zahradě v Athénách školu, která dostala názevAkademie a jejíž program zahrnoval matematiku, přírodovědu a dialektiku Aristoteles: 384 - 322 př. n. l. Platónův žák – navštěvoval Akademii Učitelem Alexandra Makedonského Vlastní škola Lykeion – vyučoval při procházkách (škola peripatetická) Odsouzen za bezbožnost - utekl Nesouhlasí s idejemi – jsou mimo svět, jsou před konkrétními věcmi Pojmy vznikají až po věcech – pozorujeme 100 různých koní – co mají společného je pojmem „kůň“ Forma – souhrn typických vlastností věcí Svět kolem je reálný, poznatelný smysly Středověké evropské myšlení – patristika a scholastika Středověká filozofie – 250 – 1500 n. l. = pokus o splynutí křesťanských nauk s řeckým a židovským myšlením Patristika – 1. – 8. století (lat. patres – církevní otcové) hlavní témata: pochopení Krista, je zároveň Bůh i člověk, Bůh jako jednota tří osob – Otec, Syn a Duch nauka o trojici otázky lidské svobody a Boží milosti praktický problematika struktury církve, bohoslužby platonismus považován za slučitelný s křesťanstvím dán základ církevní tradice Sv. Augustin – Aurelius Augustinus – 354 – 430 = nejvýznamnější osobnost celé patristiky – hlavní díla: O svobodné vůli, Vyznání, O boží obci základní téma jeho myšlení – Bůh a člověk člověk je pro něj velké tajemství, popisuje člověka jako jednotu duše a těla člověk – bytost rozumová, musí mít svobodnou vůli, musí být schopen volit mezi dobrem a zlem Bůh není původcem zla, nestvořil zlo, zlo je pouze nedostatkem dobra Bůh vše stvořil z ničeho, stejně tak čas teorie poznání –věř, abys rozuměl; poznání Boha a láska k němu je jediným cílem, který je hoden úsilí ducha, snahy, které míří jen k vědění kvůli vědění nebo kvůli vnějším cílům, jsou mrtvým věděním a nepotřebnou zvědavostí Scholastika – 9. – 15. století (raná, vrcholná, pozdní) = filozofie, která se zpočátku rozvíjela v klášterních a biskupských školách, později na univerzitách prostřednictvím arabské a židovské filozofie oživení Aristotelova díly,nový aristotelismus doba vzmachu lidského rozumu a myšlení, emancipace rozumu důkazy boží existence – nelze myslet nic většího než je Bůh spor o univerzáliereálně – samostatně, jako ideje nebo jen v rozumu jako abstrakce – jen jména František z Assisi – 1182 – 1226 zakladatel františkánského řádu, snažil se vrátit k původním hodnotám křesťanství – chudobě, lásce k člověku a přírodě, tak zachránit rozkládající se svět Tomáš Akvinský– 122

Témata, do kterých materiál patří