Hlavní filozofické směry ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
HLAVNÍ FILOZOFICKÉ SMĚRY VE 20. STOLETÍ
-
filozofie nemá v 1. polovině 20. století převažující vliv na duchovní a vědecký život jako za Kanta
-
aktivita filozofie je rozptýlena do speciálních věd (speciální vědy narazily na filozofické problémy)
-
filozofie a umění (F. Kafka, T. Mann, B. Brecht)
- filozofie ztrácí vliv, který měla ještě během 19. století, jelikož řešením jednotlivých problémů se zabývají jednotlivé sociální vědy (které vyšly z filozofie) → filozofie se zabývá pouze abstraktními věcmi, řeší vztah mezi řečí a myšlením
-
filozofii ovlivní moderní fyzika (kvantová teorie – Max Planck, Albert Einstein) – fyzika 19. století se opírala o čtyři pravdy:
předpoklad nejmenších částeček - atomů
zkoumání čistě mechanických vztahů
determinismus, souvislost přírodních jevů
hmota pokládána za nejjednodušší element jsoucna
-
filozofické pochopení a zvládnutí výsledků a teorií moderní fyziky je ústřední kapitolou dějin našeho století
-
v psychologii způsobilo závažný obrat dílo Sigmunda Freuda (1856-1939) → psychoanalýza – objevil říši nevědomí a její důležité postavení v duševním životě člověka ⇒ „hlubinná psychologie“, 1900 – Výklad snů. Freudův žák – Carl Gustav Jung (1875-1962)
-
teprve ve 20. století se stala filozofickým problémem technika jako životní moc (prospěch vs. ohrožení); nové vývojové tendence ⇒ „druhá technická či průmyslová revoluce“ – automatizace, elektronické počítače, samoregulace technických zařízení, nová věda o „kybernetice“
-
rok 1925 → před touto hranicí vliv filozofie 19. století, potom přicházejí směry nové
1. Filozofie života a historismus
směřuje proti osvícenství a racionalismu, pokračování romantismu (kromě rozumu jsou součástí člověka i city)
je to filozofie, která chce porozumět „živoucímu“ životu, jejž nelze uchopit nástroji pouhého myšlení, rozumu zčásti připisuje služebnou úlohu, zčásti se proti němu staví vysloveně nepřátelsky (pokračování Schopenhauerovo, Nietzschovo) – zkoumání člověka a života, toho, co je tady a teď
pohyb, dění pro ně znamená víc než strnulé bytí
vycházejí z biologie
pojmy, logické zákony a apriorní formy považují pouze za podmíněně vhodný metodický nástroj, přednost dávají intuici, prožívání – vše, co se týká rozumu, je jen nástrojem; dáváme spíše na intuici a prožívání, hlavní jsou city a emoce
svět podle nich neexistuje pouze v našich hlavách, existuje objektivní skutečnost, nezávislá na našem myšlení (člověk je v rukou osudu)
Henri Bergson (1859-1941)
elegantní jazyk, bohatství obrazů (má působit na emoce), přirovnání a příkladů
2. Pragmatismus
-
filozofie poprvé na půdě Ameriky
William James (1842-1910)
pragmatismus → postoj, který odhlíží od prvních věcí, principů, kategorií a domnělých nutností a obrací se k posledním věcem, k plodům, výsledkům, faktům – vychází z toho, že když něco dělám, to hlavní je cíl, výsledek
pro pragmatismus je charakteristický jeho zvláštní pojem pravdy: užitečnost, hodnota, úspěšnost – to jsou kritéria pravdy