Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Hlavní filozofické směry ve 20. století

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (31,86 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Hlavní filozofické směry ve 20. století HLAVNÍ FILOZOFICKÉ SMĚRY VE 20. STOLETÍ filozofie nemá v 1. polovině 20. století převažující vliv na duchovní a vědecký život jako za Kantaaktivita filozofie je rozptýlena do speciálních věd (speciální vědy narazily na filozofické problémy)filozofie a umění (F. Kafka, T. Mann, B. Brecht) - filozofie ztrácí vliv, který měla ještě během 19. století, jelikož řešením jednotlivých problémů se zabývají jednotlivé sociální vědy (které vyšly z filozofie) → filozofie se zabývá pouze abstraktními věcmi, řeší vztah mezi řečí a myšlením filozofii ovlivní moderní fyzika (kvantová teorie –Max Planck,Albert Einstein) – fyzika 19. století se opírala o čtyři pravdy:předpoklad nejmenších částeček - atomůzkoumání čistě mechanických vztahůdeterminismus, souvislost přírodních jevůhmota pokládána za nejjednodušší element jsoucnafilozofické pochopení a zvládnutí výsledků a teorií moderní fyziky je ústřední kapitolou dějin našeho století v psychologii způsobilo závažný obrat díloSigmunda Freuda (1856-1939) →psychoanalýza – objevil říši nevědomí a její důležité postavení v duševním životě člověka „hlubinná psychologie“, 1900 –Výklad snů. Freudův žák –Carl Gustav Jung (1875-1962) teprve ve 20. století se stala filozofickým problémemtechnika jako životní moc (prospěch vs. ohrožení); nové vývojové tendence „druhá technická či průmyslová revoluce“ – automatizace, elektronické počítače, samoregulace technických zařízení, nová věda o „kybernetice“ rok 1925→ před touto hranicí vliv filozofie 19. století, potom přicházejí směry nové 1. Filozofie života a historismus směřuje proti osvícenství a racionalismu, pokračování romantismu(kromě rozumu jsou součástí člověka i city)je to filozofie, která chce porozumět „živoucímu“ životu, jejž nelze uchopit nástroji pouhého myšlení, rozumu zčásti připisuje služebnou úlohu, zčásti se proti němu staví vysloveně nepřátelsky (pokračování Schopenhauerovo, Nietzschovo)– zkoumání člověka a života, toho, co je tady a teďpohyb, dění pro ně znamená víc než strnulé bytívycházejí z biologiepojmy, logické zákony a apriorní formy považují pouze za podmíněně vhodný metodický nástroj, přednost dávajíintuici,prožívání– vše, co se týká rozumu, je jen nástrojem; dáváme spíše na intuici a prožívání, hlavní jsou city a emocesvět podle nich neexistuje pouze v našich hlavách, existuje objektivní skutečnost, nezávislá na našem myšlení(člověk je v rukou osudu) Henri Bergson (1859-1941)elegantní jazyk, bohatství obrazů(má působit na emoce), přirovnání a příkladů 2. Pragmatismus filozofie poprvé na půdě Ameriky William James (1842-1910)pragmatismus postoj, který odhlíží od prvních věcí, principů, kategorií a domnělých nutností a obrací se k posledním věcem, k plodům, výsledkům, faktům– vychází z toho, že když něco dělám, to hlavní je cíl, výsledekpro pragmatismus je charakteristický jeho zvláštní pojem pravdy:užitečnost,hodnota,úspěšnost – to jsou kritéria pravdy Pravdivé je to, co se osvědčuje svými praktickými důsledky. svět není nic hotového, je to ustavičné dění(svět je vývoj, neustále se vyvíjí)svět nelze vyložit z jediného principu, není univerzum, nýbrž multi-verzum (tomu odpovídá polyteismus starých národů)– svět má několik základůskeptická nepředpojatost kdo chce tvrdit, že jedině jeho způsob poznání je jediný a možný?(není více způsobů, jak se dívat na svět? → pokora před různými lidmi, kulturami a národy, vede k toleranci – mám nějaký názor a obhajuji jej, ale jsem schopen přijmout názory druhých) John Dewey (1859-1952)Američan, sociálně orientovaný reformátor pedagogikyobrací se k přírodním vědám a praktické zkušenosti(vychází z toho, že se děti musí učit přes přírodu, ne množství informací, ale učení prožíváním)myšlení je nástrojem jednání, klíčová slova jeho filozofierůst,vývoj 3. Marxistická filozofie dnes tři součásti marxismu:filozofiedialektický materialismus– vývoj jednotlivých společnostíhistorický materialismus– hledání politických souvislostí v dějináchpolitická ekonomie– jak má vypadat socialistická společnostteorie vědeckého socialismu– jak by se měla společnost sociálně vyvíjet na základě této teorie se zrodilo množství zajímavých myšlenkových pokusů (mimo oblast sovětské mocenské sféry)György Lukács(1885-1971)Ernst Bloch(1885-1977)Roger Garandy(1913) a) ti, co z Marxe vycházejí a napodobují ho filozofové společnosti– aplikují myšlenky Marxe na společnost i ve 20. století b) někteří z něj vycházejí a kriticky na něj navazujíkritická filozofie společnosti (frankfurtská škola)– snaží se Marxovy myšlenky rozpracovat na 20. století, na novou společnost Max Horkheimer(1895-1973)Theodor W. Adorn(1903-1969)Herbert Marcuse(1898-1979)Jürgen Habermas(1929) 4. Nová metafyzika dnešní metafyzika chcebýt skutečnou metafyzikou a přesáhnout danosti přírodní vědy, všichni vycházejí ze zkušenosti a apriorní poznání odmítají, vedle zkušenostivnější,smyslové uznávají i intelektuální zkušenostdnešní metafyzika usiluje o pochopení jsoucna vůbec –ontologie Günther Jacoby (1881-1969)Paul Häberlin (1878-1960)Samuel Alexander (1859-1938)Alfred North Whitehead (1861-1947)Nicolai Hartmann (1882-1950) 5. Novoscholastika (= novotomismus) v 2. polovině 19. století se katolická teologie stále více cítila ohrožena rozvojem tzv.pozitivních věd - lidé se pod vlivem socialistických ideologií vzdali víry → katolická církev ohrožena za novotomismus je v rámci tohoto duchovního hnutí označován směr, který navazuje hlavně na Tomáše Akvinského, novotomismus je nejvýznamnější a nejrozšířenější mezi směry novověké katolické filozofiejednota novoscholastiky spočívá v tom, že všichni její myslitelé uznávají za dva nejdůležitější prameny poznáníkřesťanské zjevení atomistickou filozofii 6. Fenomenologie filozofové se stále více odvracejí od Kanta ke scholastice, Spinozovi a Leibnitzovi - fenomén můžeme vnímat smysly → fenomenologie vypovídá o tom, co zprostředkovávají smysly - chce se zabývat podstatou člověka, ne obecnými zákonitostmi Edmund Husserl (1859 v Prostějově na Moravě - 1938)ja

Témata, do kterých materiál patří