Hlavní filozofické směry ve 20. století

- život je strast x není to o askezi; za něčím se honíme, a když toho nedosáhneme, čeká nás smutek x když toho dosáhneme, zjistíme, že se nic tak nezmění

9. Od novopozitivismu k analytické filozofii

• novopozitivismem se označuje filozofická škola, jejíž představitelé náležejí do doby od konce 19. století do zhruba poloviny 20. století, bývá též nazývána „logický pozitivismus“ či „logický empirismus“

- filozofie, aby měla nějaký smysl, musí utřiďovat fakta

- zabývá se vztahem mezi rozumem a tím, jak člověk myslí a co říká

• Ernst Mach (1838-1916)

• cílem všech pojmů a zákonů je ekonomie myšlení, úsporné omezení množství představ pomocí shrnutí stejné zkušenosti (vše, co říkáme, by mělo mít jeden cíl)

• úloha přírodní vědy, ba každé vědy, je omezena na spolehlivý, přesný a v sobě co možná bezrozporný popis pozorovaných fenoménů (přírodní filozofie má shrnout pojmy, filozofie jako taková má shrnout to, co víme, abychom se vyjadřovali přesně a srozumitelně)

• Bertrand Arthur Wiliam Russel (1872-1970)

• jediný skutečně účinný nástroj poznání vidí v přírodovědě, ta by měla být vzorem i pro filozofii, a nikoli morálka nebo náboženství

• Vídeňský kruh

• Otto Neurath (1882-1945)

• Rudolf Carnap (1891-1970)

• je nutno odsunout všechno zdánlivé vědění tradovaných filozofických systémů a učinit nový počátek, jehož centrem bude logika, která má ve filozofii převzít stejnou roli, jako má ve fyzice matematika

- filozofie má utřiďovat myšlenky přírodních věd a být systematická jako přírodní vědy

• úlohou filozofie je „hledat smysl tvrzení a tázání“ – chce se, aby člověk promyslel, co chce říct a jak to chce říct

Filozofická práce je činnost, jejímž výsledkem je, že se stanou jasnými věty a jejich vzájemné logické vztahy: přitom se odlišují smysluplné věty od nesmysluplných, smysluplná věta je taková, kdy má výpověď smysl pouze tehdy, „lze-li uvést okolnosti, za nichž je pravdivá nebo nepravdivá“

- snaží se nepoužívat nesmysluplné věty

• Vídeňská škola vypracovala symbolickou logiku, obrátila pozornost filozofů k fenoménům jazyka a dospěla na tomto poli k novým poznatkům, filozofii má být vyhrazen vlastní, sice omezený, ale bezpečně definovaný obor bádání: filozofie má pomáhat všem vědám v rozvíjení precizního logicky nenapadnutelného jazyka a v tvoření přesných pojmů, myslitelům této školy jde vždy o problém poznání, a to poznání odůvodnitelného, „objektivně“ jistého, sdělitelného a zkušeností dokazatelného

- filozofie se má zabývat jazykem; má vytvořit takový jazyk, aby pomohla všem dalším vědám, je logicky dokonalý

• Ludwig Wittgenstein (1889 - 1951)