Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Psychické procesy

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (249,79 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

MO 19b) Psychické procesy Psychika se projevuje chováním a prožíváním. Chování je jakákoliv tělesná aktivita, kterou lze pozorovat, zaznamenat nebo měřit Prožívání je vnitřní a ryze subjektivní dění zahrnující poznávání, cítění a vůli člověka Psychické procesy jsou spojené s prožíváním a dále se dělí na procesy: • Poznávací (kognitivní) - slouží k získávání a zpracování informací (vnímání, myšlení, učení, paměť, řeč), vědomým aspektem je rozum o Procesy paměti – někdy se řadí k procesům poznávacím • Emocionální (citové) - vedou ke vzniku emocí, vědomým aspektem je cit • Motivační (volní) - aktivizují a usměrňují chování, jde o procesy, jejichž vědomým aspektem je vůle Psychické procesy jsou vědomé i nevědomé mentální děje (myšlení, snění, imaginace, učení), které vedou ke vzniku rychle se měnících psychických obsahů, např: • názory a vědomosti = důsledek procesu myšlení • pocity = důsledek emočního procesu • sny a přání = důsledek snění • vzpomínky, představy... (Psychické stavy - na rozdíl od psychického procesu přechodný nebo trvalý • přechodným stavem je např. dobrá či špatná nálada, podrážděnost, tréma, únava apod. • jako trvalé vyladění označujeme charakterové vlastnosti člověka jako je např. bojácnost či vytrvalost) PSYCHICKÉ PROCESY POZNÁVACÍ 1) vnímání je psychický proces, kdy určitý podnět působí na naše smyslové orgány (vnímání zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové atd.) • závisí nejen na podnětech z okolního světa, ale také na tom, jakým způsobem odraz těchto podnětů zpracujeme • ovlivňují ho o zkušenosti (přesnost vnímání závisí na předchozí zkušenosti) o paměť o myšlení o city o psychické stavy o psychické vlastnosti • počitky - základní jednotka našeho vnímání, neuvědomujeme si je, z okolí se do mozku dostávají prostřednictvím smyslových orgánů o skládají se do vjemů ▪ vjem = celkový obraz ze skutečného světa přenesený do mysli • poruchy vnímání o kvantitativní – zvýšená nebo snížená vnímavost (vlivem nemoci, duševní poruchy, drog, alkoholu apod.) o kvalitativní – iluze (zkreslené vnímání, má reálný podklad, ale vnímáme jinak), halucinace (vjemy bez působícího podnětu) • vlastnosti vnímání - zabývá se jimi zejména gestaltismus (tvarová psychologie) o výběrovost - ze všech podnětů, které na smysly působí, vnímáme pouze ty, které jsou pro nás v dané situaci důležité o zaměřenost – např. zaměření zraku na figuru, odsouvání jejího okolí do pozadí o pregnantnost – dotváření neúplných vjemů na základě předchozí zkušenosti (souvisí se zákony gestalt psych.) o konstantnost – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu o transpozice – podněty, které již dobře známe, dokážeme rozpoznat i v situaci, kdy se změní jejich forma (známá melodie hraná v jiné tónině) • 4 zákony gestalt psychologie: 2) myšlení nejsložitější kognitivní proces, vnitřní mentální děj, který nelze přímo pozorovat • úzce souvisí s inteligencí (určuje kvalitu myšlení daného jedince) • myslet znamená uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa • obsahem myšlení jsou myšlenky • výsledkem myšlení je nový poznatek • funkce myšlení o formování pojmů o rozpoznávání a nacházení vztahů o vyvozování závěrů z výchozích předpokladů ( = usuzování) o řešení problémů o vytváření něčeho nového • myšlenkové operace • analýza – od celku k jednotlivostem • syntéza – od detailů k celku • srovnávání (komparace) - myšlenková operace, kterou zjišťujeme podobnost a odlišnost mezi více předměty nebo jevy • abstrakce - vyčleňujeme podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů • zobecňování - myšlenkové zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny • indukce - odvozování obecných závěrů z jednotlivých pozorování • dedukce - vycházíme z obecného pravidla, které aplikujeme na jednotlivý konkrétní případ • analogie - vyvozování poznatku o nějakém předmětu či jevu na základě podobnosti s jinými předměty nebo jevy Aristotelovy formy myšlení - podle něj jsou 3 základní formy myšlení: pojmy, soudy a úsudky • pojem - definuje je na základě společných znaků věcí, lze je hierarchicky uspořádat podle stupně obecnosti, kategorie jsou pojmy nejvyšší obecnosti - nelze je dále zobecňovat • soud - v každém jsou spojeny nejméně dva pojmy, slouží k vyjádření vztahu, subjekt - pojem, o kterém se něco vypovídá, predikát - výpověď o subjektu, soudy jsou buď pravdivé, nebo mylné • úsudek - vyjadřuje vztahy mezi několika soudy, odvození nového soudu z jiných soudů, skládá se z předpokladů (premis) a závěru (konkluze) o př. Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk. => Sokrates je smrtelný - deduktivní typ úsudku 3) učení veškeré behaviorální a mentální změny, které jsou důsledkem životních zkušeností, změny vznikající na základě interakce s okolím • Učení probíhá: o bezděčně - člověk se učí životem o záměrně - chodíme do školy, vzdělávací proces • druhy učení o Habituace (přivykání) - útlum reakce na nedůležité podněty. Opakem je senzitizace - nárůst vnímavosti na základě negativní zkušenosti (např. píchnutí vosy) o Imprintace (vtiskování) - probíhá v raných vývojových fázích. Příkladem jsou housata a jejich matka - pokud v určité vývojové fázi housete nahradí matku jiný "vhodný" živočišný druh, bude jej mládě považovat za matku. Jev poprvé pojmenoval a zkoumal rakouský zoolog Konrad Lorenz. o Klasické podmiňování - Ivan Petrovič Pavlov - nepodmíněný podnět/reakce, podmíněný podnět/reakce (jídlo - slintání, světlo - slintání) o Operantní (instrumentální) podmiňování - pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu (př.: Dítě zdraví - je pochváleno - zdraví více) o Observační učení - učení nápodobou, pozorováním druhých (tzv. modelů), uplatňuje se zástupné zpevnění - vidím, že někdo je odměněn/potrestán a podle toho jednám. o Učení vhledem - nahlédnutí do problému a jeho pochopení (v roce 1917 německý psycholog Köhler testoval duševní schopnosti šimp

Témata, do kterých materiál patří