Hlavní filozofické směry ve 20. století

6. Fenomenologie

• filozofové se stále více odvracejí od Kanta ke scholastice, Spinozovi a Leibnitzovi

- fenomén můžeme vnímat smysly → fenomenologie vypovídá o tom, co zprostředkovávají smysly

- chce se zabývat podstatou člověka, ne obecnými zákonitostmi

• Edmund Husserl (1859 v Prostějově na Moravě - 1938)

• jako zakladatel fenomenologie vychází z Franze Brentany (1838-1914) a Bernarda Bolzana (1781-1848)

• logika je nezávislá na psychologii, logické zákony nejsou identické s procesy v myslícím vědomí (logické zákony nemusí být stejné jako zákony, které máme každý v sobě – obecné zákony nejsou vždy totožné s uvažováním individua) – jsou to pravdy nezávislé na čase a prostoru, fenomenologie je filozofií podstaty a tyto podstaty se snaží uchopit přímo, prostřednictvím „zření podstaty“ – chce hledat podstatu člověka, přímo ji pojmenovat a uchopit

• vstupní branou do problému jsou karteziánské meditace

• mezi žáky vyniká Max Scheler (1874-1928)

7. Filozofie a existence

• mnozí ji dnes pokládají za filozofii naší doby vůbec

• počátky u Sörena Kierkegaarda, měl vliv na Gabriela Marcela (1889-1973) a teologa Karla Bartha (1886‑1968)

• Kierkegaard není jediný duchovní předchůdce existenciální filozofie – Nikolaj Alexandrovič Berďajev (1874‑1948), F. M. Dostojevský (1821-1888), Franz Kafka (1883-1924)

• existence je způsob bytí vlastní člověku jako jednotlivci – tato filozofie je o životě jednoho konkrétního člověka, je to o tom, jak žiji já tady a teď

• filozofie existence je dynamická – existence není neměnné bytí, nýbrž je svou podstatou spjata s časem a časovostí, je bytím v čase, proto právě čas a problémy času zaujímají v této filozofii důležité místo (byli jsme jiní ve 3 letech i v 15 letech než jací jsme teď)

• pro jednotlivé filozofy byl podnětem filozofické práce zvláštní, jedinečný „existenciální prožitek“

• Karl Jaspers (1883-1969)

• poslední, bezvýchodné ztroskotání člověka v „mezních situacích“ – smrt, utrpení, zápas a vina (existenciální prožitek máme v době, kdy je ohrožena naše existence)

• Jean Paul Sartre (1905-1980) – Bytí a nicota

• zkušenost naprostého zhnusení, vždy běží o cosi krajního, o vytanutí a nebo překračování nějaké hranice, o nejzazší tázání

8. Rozvinutí otázky po bytí

• Martin Heidegger (1905 - 1980)

• nejvlivnější a nejdiskutovanější myslitel 20. století

• bytí člověka nazývá Heidegger pobytem (Dasein) → pobyt je bytostně „bytí na světě“, bytí na světě je základní struktura pobytu (filozofie bytí je otázkou lidského pobytu tady na světě), lidský pobyt je „vržen do svého pobývání“ (to, že je pobyt člověku dán, znamená, že jsem do světa vržen), pobývání na světě má způsob bytí neustálého strádání – starosti (něco stále chceme, hlavní součástí jsou starosti)