ZSV - 25. Sociální psychologie

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

Sociální psychologie se řadí mezi základní psychologické disciplíny.

Pokouší se za pomoci vědeckých metod porozumět a zároveň vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivňováno skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých.

Je to věda o chování, prožívání a zkušenostech jednotlivce ve společnosti.

Zabývá se zejména změnami obsahu i formy duševního života člověka pod vlivem sociálních podnětů.

Předmětem je tedy konkrétní osoba, žijící v konkrétních společenských podmínkách.

Émile Durkheim a jeho slavný žák jsou pokládáni za jedny ze zakladatelů oboru sociální psychologie. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako "primát sociálních faktů", "kolektivní reprezentace", "omezení a pravidla".

Sociální psychologie spoléhá na výzkumné metody, zejména na experiment.

Sociální psychologie při vysvětlování lidského chování spojuje dva obory: sociologii a psychologii. V rámci disciplíny je možno rozlišit přístupy, které mají blíže k psychologii (psychologická sociální psychologie) a přístupy, které spoléhají spíše na sociologii (sociologická sociální psychologie).

Témata sociální psychologie:

Sociální vnímaní:

1. Sebe-vnímání

2. Sociální Já a sociální identita

3. Vnímání ostatních

4. Vnímání skupin

5. Kognitivní disonance

6. Teorie sociálního srovnání

7. Zkreslení sloužící sobě

8. Žárlivost

9. Sebe-naplňující se proroctví

10. Sleeper effect

11. Efekt experimentátora

12. Změna postoje

13. Sociální percepce

14. Teorie nálepkování

15. Sociální učení

Sociální vlivy:

1. Agresivita

2. Altruismus

3. Přitažlivost a láska

4. Konformita a poslušnost vůči autoritě

5. Disfuze odpovědnosti

6. Efekt příhlížejícího

7. Násilí v médiích

8. Konformita

9. Poslušnost

10. Skupinová polarizace

Sociální jednaní:

1. Skupinové procesy

2. Skupinové chování

3. Postoje

4. Mezilidské vztahy

5. Plurallitní ignorace

6. Investiční model vztahů

7. Asertivita

8. Fáze vývoje skupiny

9. Kolektivní chování

10. Skupinové role

11. Sociální lenivost

12. Teorie sociální směny

13. Psychologie davu

Vývoj sociální psychologie:

Za první sociálně-psychologický výzkum je označována studie Normana Tripletta z roku 1898 zabývající se jevem sociální facilitace. První vlna zájmu o sociální psychologii přišla ve 30. letech, kdy se tomuto oboru věnovalo mnoho psychologů uprchnuvších do Spojených států z nacistického Německa. Nejvýznamnější postavou byl mezi nimi Kurt Lewin. Středem pozornosti byly především postoje a chování v malých skupinách. V 60. Letech se objevila sociální psychologie množství témat, například poslušnost vůči autoritě, kognitivní disonance nebo intervence přihlížejících. Moderní badatelé se zajímají mimo jiné o sociální vnímání, atribuci a sebe-pojetí.

Sociální percepce:

Je to, jak vnímáme ostatní osoby. Podléhá určitým zákonitostem. Máme tendenci uvažovat o ostatních v určitých kategoriích, stereotypech a schématech a velkou roli zde hrají různé efekty vnímání, jako např. efekt prvního dojmu. Tyto „mentální zkratky,“ nebo také heuristiky slouží jako „ekonomická opatření“, která nám umožňují udělat si o někom obrázek bez dlouhých úvah a přispívají ke snadnější orientaci v sociálním prostředí.