Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Právo

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (403,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Právo Právo- je soubor pravidel, podle kterých se odedávna organizuje a řídí lidské soužití. Jejich dodržování je zajišťováno možností státního donucení. Používá se ve smyslu a) objektivním b) subjektivním Právo objektivní (abstraktní) – se rozumí obecně závazná pravidla lidského chování, určená zákonem, stát se stará o jeho dodržování.( v trestním právu je trest pro všechny stejný, podle přestupku. Občanské právo- smlouva o půjčce – věřitel má na základě objektivního práva subjektivní právo, aby mu dlužník dluh v bodě splatnosti splatil. Právo subjektivní (konkrétní) – je oprávnění ( nárok ) účastníka takto upraveného právního vztahu. Je podmíněno existencí objektivního práva. Vlastník domu – má vlastnické právo k domu = objektivní právo - je odpovědný za jeho údržbu = subjektivní právo Právo dělí na: 1. Právo - a) veřejné 2. Právo – a) hmotné 3.Právo - a) trestní 4. Právo a)absolutní b) soukromé b) procesní b) civilní b)relativní 1. a) Právo veřejné – obsahuje právní normy, které upravujívztahy mezi státem (jako nositelem státní moci )a občany, popř. jinými právními subjekty ( právnickými osobami ) Charakterizujestátjako reprezentanta společných veřejných zájmůvůči občanům. Rozsah a pravomoc státu v demokratické společnosti je přesně vymezen. Úkolem státu je zajišťovat integritu, suverenitu a bezpečnost státu i občanů, ochranu životního prostředí, sociální ochranu občanů, jejich základní práva a svobody. Do oblasti veřejného práva se řadí zejména. Ústavní právo správní právo finanční právo trestní právo procesní právo pracovní právo je smíšené ( např minimální mzda, délka pracovní doby, dovolaná ) b) Právo soukromé – Obsahuje právní normy, které upravují právnívztahy mezi právními subjekty (fyz.os, práv.os) Na principu jejichvzájemné rovnosti a nezávislosti. Řada předpisů soukromého práva se uplatňuje až tehdy, nedohodly se strany jinak. Právní normy tedy neukládá povinnost založit určitý právní vztah ( kupní smlouvu ), dojde-li však k dohodě ( uzavření kupní sml. ) obě strany je musí respektovat Do oblasti soukromého práva se řádí: občanské právo obchodní právo rodinné právo pracovní právo – smíšené ( pracovní smlouva, práva a povinnosti obou..) 2. a) Právo hmotné – Obsahuje vlastní pravidla chování. ( např dlužník je povinen splatit dluh určitým způsobem v určité m čase, určuje, trestný čin – odnětí svobody na 10 let ) ( může být objektivní i subjektivní ) b) Právo procesní – upravuje způsob ( proces ), kterým je možno si svá práva vynutit. ( nevrátil-li mi dlužník, můžu ho zažalovat, jak a komu stanoví právo procesní.Stanoví postup soudu ) 3. a) Právo trestní – hmotné – vychází z trestního zákona, který stanoví, co je trestný čin a sankce za jejich spáchání. procesní zabývá se postupem orgánů činných v trestním řízení, při vyšetřování. Vychází z trestního řádu. t.s.ř. ( trestní soudní řád )– stanoví postup soudu v němž se jedná a rozhoduje o vině, dokazování trestu, jeho výši b) Právo civilní – hmotné - Soubor právních norem, které stanoví rozsah a pravomoc státu vztahy mezi právními subjekty ( občany, podnikateli, rodinné vztahy, pracovní vztahy…) procesní - civilní proces vychází z o.s.ř. ( občanský soudní řád ) stanoví postup soudu v němž se jedná a rozhoduje o právech i povinnostech zúčastněných. 4. a) Právo absolutní– působí vůči všem ( každému ) – věcná práva-vlastnické právo b) Právo relativní– vztah fungující mezi 2 osobami - závazkové vztahy Druhy právních norem Podle závaznosti rozeznáváme normy: Donucovací ( kogentní ) Podpůrné, doplňující ( dispozitivní ) Donucovací právní normyjsou závazné ( povinné, nařízené ) bezvýhradné, nepřipouštějí žádné odchylky. ( např povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s předpisy bezpečnosti práce, vybavit pomůckami…obchodní zákoník říká, co musí obsahovat zakládací společenská smlouva, obč.z. závěť – 3 formy…) Podpůrné právní normyjsou relativně nezávazné. Používají se v těch případech, kdy si účastníci neupraví své vztahy jinak. ( obč.z. sml. o dílo důležité je, na čem se domluví účastníci smlouvy. Právní skutečnosti Dělíme na: události ( co se stalo ) úkony ( co jsem udělala ) Události Se rozumí taková právní skutečnost, která vyplývá z přírodních zákonitostí, nejsou závislé na vůli a jednání lidí. ( např. narození a smrt člověka, které mají řadu právních důsledků, uplynutím času – prekluze, dítě dospěje – dosažení zletilosti má způsobilost k právním úkonům, přírodní katastrofy – vzniká povinnost pojišťovny k plnění na základě této pojistné události. Úkony se rozumí takové právní skutečnosti, které jsou závislé na vůli a jednání člověka ( např. uzavření smlouvy, zrušení smlouvy, uzavření sňatku… ) Právní úkony se uskutečňují buď osobně nebo v zastoupení. Některé právní úkony musí mít předepsanou písemnou formu. ( např. Společenská smlouva o založení s.r.o. ) Úkony dělíme: podle souladu s právním řádem se úkony dělí na: a)právní úkony – ty, které jsou v souladu s právním řádem ( zákonem ) ( uzavření smlouvy ) b)protiprávní úkony – ty, které nejsou v souladu s právním řádem ( spáchání trestného činu ) podle počtu zúčastněných na: jednostranné právní úkony – spočívá v projevu 1 osoby (závěť, uznání dluhu, oferta) dvoustranné právní úkony – spočívají v dohodě 2 osob ( kupní smlouva ) mnohostranné právní úkony – vyžadují souhlas více osob. ( založení obchodní společnosti, dědictví ) z hlediska projevu vůle na: neformální– bez právní formy, ústní dohoda, přitakání, hodím do košíku formální – podle právních předpisů s právní formou ( písemná forma, forma notářského zápisu ) Prameny a tvorba práva v ČR Jedině zákon může ukládat právní povinnosti a stanovovat právní sankce. Přijímat zákony můžou orgány zákonodárné moci. Z hlediska právní normy rozeznáváme: Ústavní zákony Zákony ostatní Vládní vyhláška, ministerská nařízení Ústava tvoří základ celého právního řádu a ostatní zákony na ni navazují. Po projednání a přijetí zákona v zákonodárném sboru (parlament ) podepisují zákon ústavní činitelé: prezident předseda poslanecké sněmovny předse

Témata, do kterých materiál patří