Filozofie života

Filozofie života

• Filozofický směr 2. pol. 19. století – 20. století

• Návaznost na Schopenhauera a Nietzscheho

• Opozice novověkému racionalismu a německé klasické filozofii

• Upřednostňuje vůli a vitální princip (životní sílu)

• Cílem je teoretické rozpracování pojmu život

• Charakteristické znaky: iracionalismus, aktismus, pluralismus, biologismus, psychologismus, historismus

Dvě hlavní linie:

• Biologismus – z pozice biologismu přenáší kategorie na celou společnost (chápání života biologicky)

H. Driesch, O. Spengler

• Psychologismus – život chápe jako zážitek nitra člověka (chápe život jako hru naší mysli)

W. Dilthey, H. Bergson

Wilhelm Dilthey [dyltej] (1833–1911)

• Německý historik, psycholog

• Prosazoval odlišnost duchovních věd od věd přírodních

• Ovlivněn přírodovědou, pozitivismem, později iracionalismem

• Úvod do věd duchovních – poznávání v duchovních vědách má být založeno na intuici a introspekci

Dějiny

• Jsou tvořeny lidmi, které historik pojímá jako duševní celky

• Historik se proto musí opírat o chápající a popisnou psychologii, díky níž je mu umožněno vcítit se do struktury člověka, a vnímat tak uplynulé děje, jako by jim byl sám přítomen

Význam

• Ovlivnil psychologii, pedagogiku, hermeneutiku

• M. Heidegger, H. G. Gadamer

Henri Bergson (1859–1941)

• Francouzský filozof, spisovatel

• Nobelova cena za literaturu (r. 1927)

• Ovlivněn německým iracionalismem

• Tvořivý vývoj, Hmota a paměť

Filozofie

• Život chápe jako dynamický děj, který je poháněn životní silou – „élan vital“

• Koncepce protikladnosti prostoru a času:

prostor – souhrn vzájemně zaměnitelných bodů

čas – nezvratná řada, ve které je každý bod jedinečný a má své pevné místo

Tuto teorii aplikuje na protiklad tělesného a duševního, látky a vědomí

Morálka a náboženství

• Určitou podobnost viděl také v morálce a náboženství

• Existují dvě formy morálky:

uzavřená – automatické chování, tradice, zvyky, založena na tlaku společnosti

otevřená – tvořivá, nezávislá na společnosti, ztělesňují ji vynikající jedinci, které chce každá uzavřená společnost odstranit

• Tyto pojmy později převzala sociologie

Vědomí

• Organický filtr našich vzpomínek a vjemů, dochází v něm ke sváru 2 způsobů poznávání:

rozum – má význam pro každodenní život

intuice – má význam pro tvůrčí a poznávající vzhled do dění

Hans Driesch [drýš] (1867–1941)

• Německý filozof a biolog

• Proti darwinismu, který byl chápán jako automatický přírůstek změn

• Pokus – dělením vajíček mořských ježovek dokázal, že i z neúplných vajíček se vyvine úplný organismus

• Entelechie – síla, která v tomto případě působila (to, co má cíl samo v sobě)

Oswald Spengler [špengler] (1880–1936)

• Německý filozof

• Zánik západu – dějiny kultur, kulturu přirovnává k biologickému organismu, který se zrodí, roste, rozkvétá, odumírá a zaniká, západní kultura „faustovská“ je na pokraji zániku