ZSV_MO_17B_krest_PS_modlitba

KŘESŤANSTVÍ II – PÍSMO A MODLITBA

Bible – pojem a vymezení

Kánon, inspirace, deuterokanonické knihy

originály a opisy, biblické jazyky

členění knih bible

překlady

Bible -Slovo znamená knihu (řec. biblos, od města Byblos).

Tato kniha je známa jako Písmo svaté a je to sbírka mnoha jednotlivých spisů, rozčleněných do Starého zákona a Nového zákona.

Tyto jednotlivé spisy vznikaly během mnoha staletí; užívalo se jich v liturgii a k poučení, proto byly stále znovu opisovány a překládány do různých jazyků a postupně sbírány do jednoho celku (kánon).

Židé i křesťané jsou přesvědčeni o tom, že autoři těchto spisů byli pod zvláštním božským vlivem (inspirace);

Protože vlastním autorem je Bůh, tvoří jednotu (všechny mluví o spásné činnosti Boží).

Raná církev převzala SZ spisy ze židovství, ovšem z řecké Septuaginty (obvykle 45 SZ spisů); Lutherova bible se držela hebrej. kánonu Židů z konce 1. stol. po Kr. (39 spisů). Rozdílové knihy se nazývají deuterokanonické.

Církev během doby prohlásila 27 spisů vzniklých mezi rokem 50 až cca 130 po Kr. za inspirované a tím i kanonické – NZ.

Ve SZ se setkáváme s dějinami Izraele a s jeho zkušenostmi s poznáním Boha.

V NZ se setkáváme se slovem a osudem Ježíše Krista, s vírou jeho prvotních svědků a učedníků, se základní výpovědí o Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání.

Biblické knihy křesťané dělí na historické, prorocké a naučné:

Historické knihy SZ:

5 knih Mojžíšových, Josue, Soudců, 1, 2 Samuelova, 1, 2 Královská (10.-6.stol.), 1, 2 Kronik /Paralipomenon/ (kolem r. 400), Rút (4. stol.), Ezdráš, Nehemiáš (kolem r. 400), Tobiáš (2. stol.), Judit (poč. 1. stol.), Ester (2. stol.), 1, 2 Makabejská (2. pol. 2. stol.).

Naučné knihy SZ:

Job (5. stol.), Žalmy (10.-2- stol.), Přísloví (8.-4. stol.), Kazatel (3. stol.) Velepíseň (4. stol.), Moudrosti (kolem r. 50), Sirachovcova (2. stol.).

Prorocké knihy SZ:

Isaiáš (6. stol.), Jeremiáš (7.-6. stol.), Baruch (6.-2. stol.), Ezechiel (6. stol.), Daniel (2. stol.),

12 malých proroků: Ozeáš, Joel, Amos, Abdiáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Ageus, Zachariáš, Malachiáš.

Historické knihy NZ:

čtyři evangelia – Mt, Mk, Lk, a Jan a Skutky apoštolů

Naučné knihy NZ:

čtrnáct Pavlových listů, dva listy Petrovy, tři Janovy, jeden Jakubův, jeden Judův

Prorcké knihy NZ:

Zjevení sv. apoštola Jana (Janova Apokalypsa).

(uveďte příklady z SZ i NZ)

Dělení na kapitoly a verše: Už rabíni rozdělili SZ na významové oddíly. Od 2. stol. po Kr. se dělil na významové úseky i NZ. Dnešní rozdělení na kapitoly zavedl pro latinské vydání Bible (SZ i NZ) r. 1206 Stephen Langton, pozdější arcibiskup z Canterbury.

Dnešní dělení na verše vymyslel r. 1550 pařížský tiskař Robert Etienne, který ho použil po své čtvrté vydání NZ.

Originály PS se ztratily. K dispozici máme velké množství rukopisů – opisů v původním jazyku i překladů. Nejstarší rukopisy jsou na papyru. Dnes jich známe 88. Od 2. stol. po Kr. se pro NZ rozšířil podstatně nákladnější, ale trvanlivější pergamen. Proto máme řadu rukopisů na pergamenu. Nejstarší a nejvýznamnější z nich jsou Kodex Vaticanus (zkratka B, ze 4. stol., je uložen ve Vatikáně), dále Codex Alexandrinus (zkratka A, z 5. stol., je v Londýně), Codex Sianiticus (zkratka je alfet nebo S, 4. stol., v Londýně), Codex Efraemi (zkratka C, 5. stol., v Paříži – palimpsest)…