Hegel
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
G.W.F. Hegel (1770 - 1831)
Narozen ve Stuttgartu, absolvoval gymnázium a
vystudoval teologii.
Působil jako domácí učitel, pracoval v novinách, byl
ředitelem gymnázia.
Přednášel na univerzitě v Jeně, Heidelbergu, Berlíně.
Byl velmi špatný rétor. (Spory se Schopenhauerem)
Zemřel v bídě na choleru.
Dílo
Fenomenologie ducha – bytí ztotožňuje s myšlením:
„Vše, co je rozumné, je skutečné, a co je skutečné, je rozumné.“
(Svět chápe jako seberozvíjení absolutní ideje.)
Logika
Filozofie dějin
Dějiny filozofie
Dialektický vývoj absolutní ideje
Absolutní idealismus: podstatou všech jevů je neosobní
duchovní princip, všechno hmotné je až druhotné.
Idea je přítomna v každé věci jako jeho podstata.
3 stupně vývoje absolutní ideje:
1. Čistá idea (pojem sám o sobě, mimo prostor a čas)
2. Hmotná skutečnost (příroda v čase a prostoru)
3. Lidský svět (civilizace, kultura, společnost) – nejvyšší
forma skutečnosti tvořena ideou, přírodou v čase a
prostoru a poznáním. Tuto jednotu nazývá DUCHEM.
Hegelův filozofický systém
1. Logika – učení o podstatě všech jevů (absolutní idea je abstraktní), úkolem je studium zákonů myšlení
2. Filozofie přírody – absolutní idea přešla do konkrétní
podoby přírody (nejslabší článek Hegelovy filozofie)
3. Filozofie ducha – absolutní idea se na vyšším stupni navrací prostřednictvím člověka ze své vnější existence
(synteze)
Dialektická triáda
1. Teze – počáteční stav myšlenky či jevu (myšlenka – den)
2. Antiteze – negace teze (protiklad – noc)
3. Synteze – negace negace (popření antiteze - den astronomický)
Hegelova filozofie ducha
1. Subjektivní duch –psychický život individua (myšlenky,
pocity člověka) – antropologie, psychologie, fenomenologie
2. Objektivní duch – duch se přemístil do vnějších projevů
(rodina, společnost, stát) – právo, dějiny filozofie, etika, nauka o státu
3. Absolutní duch – absolutní sebepoznání ideje, konečný cíl vývoje:
1. umění – soulad formou smyslovosti
2. náboženství - soulad formou představ
3. filozofie – duch dospěl sobě samému
Obecné zákony dialektiky
Zákon přechodu kvantity v kvalitu
Zákon vzájemného pronikání a střetávání protikladů
Zákon negace negace
Etika
Podstata člověka je historická, člověk tvoří sebe sama, hodnoty i dějiny
svou prací – smysl činnosti člověka
„Člověk je tím, čím se svou činností učiní.“
Lest rozumu – člověk se domnívá, že slouží svým záměrům , z hlediska
dějin však uskutečňuje dějinnou nutnost. (Rozum vládne dějinami.)
Člověk cítí svobodu, uvědomuje-li si nevyhnutelnost historického
vývoje a respektuje-li řád dějin.
Nejvyšším ztělesněním svobody je stát. (V pruské konstituční
monarchii viděl vrchol pokroku.)
Význam pro další vývoj filozofie
Pruský státní filozof
Završil vývoj německé klasické filozofie.
Ovlivnil další vývoj dialektiky.
Starohegelovci – světového ducha interpretovali nábožensky
Mladohegelovci (K. Marx) – světového ducha interpretovali