Mezinárodní vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Mezinárodní vztahy
Vymezení disciplíny – základní pojmy: účastníci MV, zahraniční politika státu, nástroje zahraniční politiky
Mezinárodní vztahy se zabývají studiem vztahů různých aktérů v rámci mezinárodního systému a interakcí mezi aktéry.
Mezinárodní vztahy jsou jedna z mladších společenských věd, která se od politologie na počátku 20. století trhá v důsledku 1. světové války, kdy vzniká čím dál složitější síť vztahů, dochází k rozdílnému chápání diplomacie apod.
Do náplně mezinárodní vztahů patří:
Mezinárodní organizace
Bezpečnostní studia, výzkumy míru a konfliktů
Mezinárodní politická ekonomie
Rozvojová studia
Základní pojmy:
Polarita – vytváří struktury systému, v němž jednotlivý aktéři mají rozdílnou sílu a schopnost prosadit své záměry a cíle.
Unipolarita – hierarchickým systémem, kdy v čele pyramidy stojí jediný silný hegemon (silný jedinec či skupina), který vládne sám.
Bipolarita – stav systému, v němž mají hegemonní postavení přibližně stejně silné dvě velmoci, jejichž vztahy určují a ovládají zbylé části systému.
Multipolarita – charakterizována rozdělením moci mezi více, než dva aktéry systému.
Symetrický vztah je popsán tak, že akce aktéra A vede k odpovídající akci aktéra B a opačně, za přibližně stejného rozdělení kapacity moci.
Asymetrický vztah je definován jako stav nerovných vztahů, kdy jeden z aktérů disponuje větší mocí, vlivem a kontrolou, než aktér druhý.
Centrum – privilegovaným místem, kde je demokratická forma vlády s vysokými mzdy, investicemi, dovozem surovin, vývozem výrobků a sociálním zabezpečením.
Periférie – taková teritoria, kde je nedemokratická forma vlády s dovozem surovin a vývozem výrobků. Mzdy jsou zde často pod existenčním minimem a není zde žádné sociální zabezpečení.
Semiperiférie – jsou oblasti s autoritativní formou vlády, dovozem výrobků a surovin, vývozem surovin a polotovarů, nízkými mzdami a slabým sociálním zabezpečením.
Účastníci mezinárodních vztahů
státy (národy)
mezinárodní organizace
národní korporace
člověk jako jedinec
Zahraniční politika státu
= je částí mezinárodních vztahů a studuje způsob uchopení a řešení konfliktů
= činnost státu zaměřená k zajištění co nejpříznivějších vnějších podmínek pro jeho existenci
= je pokračováním vnitřní politiky a je ovlivňována vnitrostátní situací
izolacionistická – minimální zahraniční styky, odmítání účasti v mezinárodní politice (Švýcarsko)
liberální – rozvíjení zahraničních styků, snaha o spolupráci, státy uzavírají dohody a spojenectví
Nástroje zahraniční politiky
diplomacie – činnost státních činitelů v oblasti zahraniční politiky, hledání řešení sporných otázek pomocí diskuze, soubor norem o mezinárodních stycích států (vyjednávání, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování státu v zahraničí)
mezinárodní dohody
deklarace – není závazná, jen vyjadřuje záměr
smlouvy – dvou či vícestranný projev společné vůle (otevřené/uzavřené, vypověditelné/nevypověditelné, časově omezené/neomezené)