Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Mezinárodní vztahy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,24 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

7. Mezinárodní vztahy Vymezení disciplíny – základní pojmy: účastníci MV, zahraniční politika státu, nástroje zahraniční politiky Mezinárodní vztahy se zabývají studiem vztahů různých aktérů v rámci mezinárodního systému a interakcí mezi aktéry. Mezinárodní vztahy jsou jedna z mladších společenských věd, která se od politologie na počátku 20. století trhá v důsledku 1. světové války, kdy vzniká čím dál složitější síť vztahů, dochází k rozdílnému chápání diplomacie apod. Do náplně mezinárodní vztahů patří: Mezinárodní organizace Bezpečnostní studia, výzkumy míru a konfliktů Mezinárodní politická ekonomie Rozvojová studia Základní pojmy: Polarita – vytváří struktury systému, v němž jednotlivý aktéři mají rozdílnou sílu a schopnost prosadit své záměry a cíle. Unipolarita – hierarchickým systémem, kdy v čele pyramidy stojí jediný silný hegemon (silný jedinec či skupina), který vládne sám. Bipolarita – stav systému, v němž mají hegemonní postavení přibližně stejně silné dvě velmoci, jejichž vztahy určují a ovládají zbylé části systému. Multipolarita – charakterizována rozdělením moci mezi více, než dva aktéry systému. Symetrický vztah je popsán tak, že akce aktéra A vede k odpovídající akci aktéra B a opačně, za přibližně stejného rozdělení kapacity moci. Asymetrický vztah je definován jako stav nerovných vztahů, kdy jeden z aktérů disponuje větší mocí, vlivem a kontrolou, než aktér druhý. Centrum – privilegovaným místem, kde je demokratická forma vlády s vysokými mzdy, investicemi, dovozem surovin, vývozem výrobků a sociálním zabezpečením. Periférie– taková teritoria, kde je nedemokratická forma vlády s dovozem surovin a vývozem výrobků. Mzdy jsou zde často pod existenčním minimem a není zde žádné sociální zabezpečení. Semiperiférie – jsou oblasti s autoritativní formou vlády, dovozem výrobků a surovin, vývozem surovin a polotovarů, nízkými mzdami a slabým sociálním zabezpečením. Účastníci mezinárodních vztahů státy (národy) mezinárodní organizace národní korporace člověk jako jedinec Zahraniční politika státu = je částí mezinárodních vztahů a studuje způsob uchopení a řešení konfliktů = činnost státu zaměřená k zajištění co nejpříznivějších vnějších podmínek pro jeho existenci = je pokračováním vnitřní politiky a je ovlivňována vnitrostátní situací izolacionistická – minimální zahraniční styky, odmítání účasti v mezinárodní politice (Švýcarsko) liberální – rozvíjení zahraničních styků, snaha o spolupráci, státy uzavírají dohody a spojenectví Nástroje zahraniční politiky diplomacie – činnost státních činitelů v oblasti zahraniční politiky, hledání řešení sporných otázek pomocí diskuze, soubor norem o mezinárodních stycích států (vyjednávání, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování státu v zahraničí) mezinárodní dohody deklarace – není závazná, jen vyjadřuje záměr smlouvy– dvou či vícestranný projev společné vůle (otevřené/uzavřené, vypověditelné/nevypověditelné, časově omezené/neomezené) ideologické prostředky – vysílání rozhlasu – Hlas Ameriky, Svobodná Evropa ekonomická opatření – rozvojová pomoc, sankce vojenská opatření – preventivní rozmístění ozbrojených sil, demobilizace terorismus – teroristou může být stát (Libye), skupina, jednotlivec mezinárodní organizace – jsou vyšší formou spolupráce mezi státy, spolupráce států v rámci mezinárodních organizací je trvalá a na rozdíl od smluv a dohod se neustále rozvíjí Konflikt a spolupráce v mezinárodních vztazích Mezinárodní politika = částí mezinárodních vztahů a studuje způsob uchopení a řešení konfliktů. byla definována jako součet všech zahraničních politik národních států, které vznikají chováním politických elit. Po 2. světové válce však mezinárodní politika není výhradně uskutečňována státy, ale i dalšími aktéry mezinárodního systému jako jsou různé vládní či nevládní organizace, korporace, různé skupiny lobby, vědecké týmy atd. Zvýšila se tedy síť jednotlivých vazeb mezi aktéry, vzrostla jejich vzájemná závislost (interdependence) a zneprůhlednila se analýza výsledných kroků na poli světové politiky. Mezinárodní organizace vyšší forma spolupráce mezi státy, vznikem organizace jsou tyto vztahy institucionální spolupráce státu v organizacích je trvalá a rozvíjí se rozvoj organizací: koncem 19. století první organizací byla Svatá aliance (vznik 1815, Rak + Rusko + Prusko, boj proti republikánům a liberál.) Dělení organizací Podle velikosti: globální (celosvětové, OSN, NATO) regionální (činnost jen v některých oblastech světa) Podle oblasti zájmů: politické hospodářské oborové (výměna informací a zajištění spol. pravidel) Mezinárodní ekonomická spolupráce stát může odstraňovat bariéry mezinárodního obchodu nebo provádět ochranářskou politiku (= protekcionismus) stát chrání národní ekonomiku před zahraniční konkurenci, má k tomu nástroje: clo – daň za dovoz výrobků kvota – množstevní omezení WTO – dříve GATT do 1995, světová obchodní organizace, snaží se odbourat bariéry, dohoda o clech, brání diskriminaci, snaha o svobodný obchod Mezinárodní právo rozlišujeme: Mezinárodní právo veřejné – soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organizacím a dalším subjektům mezinárodního práva a vzájemné vztahy mezinárodních organizací a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodních společenství Mezinárodní právo soukromé – Subjekty mezinárodního práva svrchované státy mezinárodní organizace jednotlivci Prameny: Materiální – zvyklosti, poměr sil mezi státy Formální – mezinárodní smlouvy Mezinárodní obyčeje – zásada zákazu přivlastňování kosmického prostoru Neexistuje žádný orgán nadřazený jeho subjektů, který by vytvářel mezinárodní právo veřejné. Vytvářejí je samy státy. Mezinárodní smlouva – dohoda nejméně dvou subjektů mezinárodního práva, kterou tyto subjekty zakládají vzájemné právní vztahy, z nichž pro ně vyplývají určitá práva a závazky Nejvýznamnější mezinárodní organizace – OSN, NATO, Rada Evropy OSN = univerzální světová organizace, která měla po válce zastupovat zájmy hlavních v

Témata, do kterých materiál patří