Monoteistická náboženství

11. Monoteistická náboženství

1. Význam náboženství pro člověka

   • Je ustálená soustava představ o existenci nadpřirozených skutečností mimo dosah smyslové zkušenosti, kterou sdílí větší skupina obyvatel, ustálená soustava věr ve Vyšší moc. Nadpřirozenými skutečnostmi se pak rozumí cosi posvátného, vyšší moc, bůh, bohyně nebo božstvo. Náboženství má obvykle vlastní morální kodex, hodnoty, instituce, rituály a praxi.

   • Náboženstvím se dále rozumí antropologická konstanta, tedy to, co je pro lidský druh specifické, čím se lidé odlišují od zvířat.

   • Představy o náboženství jsou ovlivněny osobní zkušeností, kulturou i dobou, ve které žijeme.

   • Náboženství může orientovat na:

     • transcendentální skutečnosti, což je vlastně přesahování hranic či překračování smyslové skutečnosti. Například v křesťanství je Bůh transcendentální, neboť není součástí tohoto světa

     • morálka a hodnotová orientace

2. Základní pojmy – polyteismus, monoteismus, ateismus, panteismus, deismus

   • Polyteismus (mnohobožství)

     = moderní souhrnné označení pro náboženství, v nichž se uctívá více bohů a božstev

   • Monoteismus (jednobožství)

     = forma náboženství, podle níž existuje a má být lidmi uctíván pouze jediný Bůh

   • Ateismus

     = bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha

   • Panteismus

     = všudypřítomný, všeprostupující Bůh je rozprostřen do přírody

   • Deismus

     = Bůh stvořil svět, ale dále jej již neřídí a neudržuje

3. Judaismus, křesťanství, islám

   • Judaismus

     = termín, který označuje náboženství židovského národa neboli synů Izraele. Teologie Judaismu slouží jako základ pro křesťanství a islám.

     • Historie:

       • Vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně
         ve 2. tisíciletí př. n. l. Podle Tóry jsou předky izraelského národa tři praotcové Abrahám, Izák a Jákob. Jsou líčení jako lidé, kteří věřili jen v jednoho Boha.

       • Se změnou Jákobova jména na Izrael (=bůh bojuje) se Bůh Abrahámův, Izákův a Jákobův stává Bohem Izraele.

       • Jakob, poslední z patriarchů, měl 12 synů, z nichž povstalo 12 kmenů, které se jednotně nazývaly Izraelem.

       • Po vyjiti z egyptského otroctví jim byl skrze Mojžíše dán boží zákon Tóra, což je označováno jako moment založení židovského náboženství.

       • Esencí biblické zvěsti je neustále hlásání monoteismu, a tento fakt činí z judaismu nejstarší monoteistické náboženství.

     • Posvátné texty:

       • Tanach = křesťany nazývaný „starý zákon“ a biblisty „hebrejská bible“; je hlavním normativním textem a určuje celkový charakter židovského náboženství a kultury.

       • Pět knih Mojžíšových/Pentateuch/ hebrejsky Tóra = Části: Genesis (počátek); Exodus (odchod); Leviticus (kult kmene Levi); Numeri (počty); Deuteronomium (druhý zákon)

       • Knihy proroků = Ezechiel, Izajáš atd..

       • Spisy = historického charakteru a starozákonní biblické poezie (Žalmy, Píseň písní)

       • Talmud = nazývaný též ústní tórou

     • Pojmy:

       • Jehova nebo Jahve = posvátné jméno Boží ve Starém zákoně, v českém překladu se používá termín Hospodin

       • Menora = sedmiramenný svícen

   • Křesťanství

     = monoteistické, univerzální, historické náboženství, které je soustředěno kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa, Božího syna, který se v Kristu zjevil

     • Křesťanství vzniklo z židovství na území Palestiny, kde Ježíš působil.

     • Toto působení a počátky křesťanství zachycuje Nový zákon, mladší část Bible.

     • Posvátnou knihou křesťanství je tedy Bible, která se dělí na Starý a Nový zákon.

       • Starým zákonem jsou původně židovské texty napsané hebrejsky a aramejsky, které obsahují Desatero přikázání a nejstarší příběhy, mezi které patří například příběh o Adamovi a Evě, Potopa atd.

       • Nový zákon vypráví o životě a smrti Ježíše Krista, jeho skutcích a učení. O jeho životě vypovídají čtyři evangelia a to Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Dále jsou zde zmíněni apoštolové, což byli učedníci Ježíše Krista.

     • Ke křesťanství se váže vznik církve.

     • Roku 313 římský císař Constantinus povolil křesťanství, roku 380 bylo křesťanství jediným státem uznaným náboženstvím v Říši Římské.

     • Následně se křesťanství v 5. st. šířilo mezi Germány, ale v zemích docházelo k různým výkladům Bible, a proto vznikla Církev, která měla řídit život křesťanů a zajišťovat jednotu křesťanství.

     • Pojmy:

       • Světci = lidé, kteří byli umučení za hlásání učení Ježíše Krista; svatořečen může být jen ten, kdo umřel mučednickou smrtí nebo za svého života konal zázraky; ostatky svatých = relikvie

       • Opat = představený kláštera

       • Abatyše = představená kláštera

       • Celibát = zákaz sňatku kněží

       • Eucharistie = oplátka a víno jako tělo a krev Páně

       • Stigma = rány na těle Ježíše Krista

   • Islám

     • Islám patří mezi nejprogresivnější náboženství (nejvíce získaných lidí za rok). Nejmladší z velkých světových náboženství, zrodil se na Arabském poloostrově.

     • V češtině: odevzdání se. Posledním prorokem Islámu je Muhamed.

       • Narodil se roku 570. Měl zájem o judaismus, křesťanství a nelehký sociální život kolem sebe. Zjevil se mu archanděl Gabriel a začal kázat, což vyvolalo pobouření, a byl nucen uprchnout z Mekky do Mediny - město Prorokovo.

       • Stalo se to v roce 622 (hidžra) - počátek islámského letopočtu.

       • Roku 631 dobyl Mekku a došlo k rozšíření islámu.

       • Zemřel roku 632.

     • Posvátnou knihou muslimů je Korán, který obsahuje 114 súr (kapitol) a přes 6 000 veršů.

     • Muslimové se dělí na Sunnity a Šíity.

       • Šíité tvoří 10% muslimů, a je to radikálnější větev.

         • Podle nich mají právo na nástupnictví jen Muhamedovi pokrevní příbuzní, odmítají jakoukoliv jinou literaturu kromě koránu a projevuje se u nich skol k autoritářství, agresivitě i terorismu.

       • Sunitté tvoří 90 % muslimů.

         • Podle nich nástupcem nemusí být jen Muhamedovi příbuzní a neřídí se jen Koránem ale i Sunnou, což je sbírka textů o Muhamedově životě a myšlení.

     • Každý muslim musí uctívat Aláha jako jediného Boha, musí se 5x denně modlit, držet půst, odevzdávat almužnu a aspoň jednou za život se vypravit do Mekky.

4. Možnost pohovořit o sektářství vybraných sektách (Svědkové Jehovovi, Děti boží)