Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Novověká a moderní filozofie

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,63 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

9. Novověká a moderní filozofie Renesance a novověká filozofie – racionalismus (Descartes, Leibniz, Spinoza), empirismus (Locke, Kant, Hegel) Racionalismus = názorový postoj vycházející z přesvědčení, že poznání vychází jedině z rozumu, důvěra ve schopnost rozumu nová vědecký metoda opírající se o matematiku a mechaniku René Descartes – 17. století francouzský filozof, matematik, označován za otce moderní filozofie jeho současník je J. A. Komenský snažil se dát filozofii jistotu matematiky a vybudovat pevný racionální základ poznání metoda pochybování (skepse) – umožňuje přijímat jen jasná tvrzení a získání správného obrazu světa; nic nesmíme přijímat jako pravdivé nebo dané, ale nejprve se musíme osvobodit od všech předsudků bránících pravdivému poznání; nemůžeme důvěřovat svým smyslům jediná jistota jsou pochyby Jestliže pochybuji, myslím, jestliže myslím, tedy jsem základ položen v sebejistotě já substance – Bůh Gottfried Wilhelm Leibniz německý filozof, matematik veškeré poznání lze dosáhnout rozumovou úvahou – pravdy rozumové, naše rozumové schopnosti jsou však omezené, proto se musíme spoléhat také na zkušenost – pravdy skutečností ve věcech jsou činné síly (monády), všechny monády jsou živé, celá příroda je plná života; každá monáda je zrcadlením universa (vesmíru) uspořádání světa podle Leibnize – idea o před zjednané harmonii (uložena v monádách – takto stvořil Bůh svět) Leibnizova filozofie podnítila vznik německé dialektické filozofie, moderní ideje o holotropním (celostním, oduševnělém, živém) vesmíru Benedictus Spinoza holandský myslitel, hořký životní osud filozofie musí mít matematickou jednoznačnost – stejné přesvědčení jako Descartes ztotožňuje Boha a přírodu – panteismus podle Spinozy všechny objekty, živočichové, rostliny i nerosty mají tělo a mysl; všechny objekty nalézají své vysvětlení v Bohu, Bůh je ve světě a svět je v Bohu, Spinozův Bůh neexistuje sám před stvořením ani je neuskutečňuje Empirismus = názorový postoj vycházející z přesvědčení, že poznání světa vychází ze zkušenosti John Locke učitel, rádce a lékař šlechtické rodiny vše, co víme, pochází ze zkušenosti, lidská mysl je při narození jako prázdné plátno veškerá naše poznání světa vychází pouze ze zkušenosti předávané našimi smysly sensualismus – druh empirismu, v rozumu není nic, co by předtím nebylo ve smyslech politicky orientované spisy – teorie společenské smlouvy pro vysvětlení legitimity státu a obhajoba vlastnictví jako přirozeného práva člověka k Lockově filozofii přihlížel Isaac Newton představitel deismu – Bůh je geniální mechanik vesmíru, stvořil svět, do jeho chodu dál nezasahoval Immanuel Kant německý filozof vrcholného osvícenství, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů osvícenství profesor logiky, metafyziky, matematiky a jiných věd, působil na univerzitě v Královci řídil se přesným denním rozvrhem stal se již za života mezinárodně proslulým filozofem Díla:Kritika čistého rozumu,Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti jeho filozofická činnost je rozdělena na: předkritického období pozornost věnuje přírodě, základ jeho názorů tvoří Newtonova fyzika kritické období zkoumání předpokladů rozumu pokritické období George Wilhelm Friedrich Hegel patří k největším filozofům všech dob, jeho vliv zasáhl takřka všechny evropské země nejznámější se stala jeho dialektika – nový způsob myšlení každý idea nebo stav (teze) v sobe obsahuje vnitřní rozpor (antiteze), jenž si nakonec vynutí změnu, která vede k nové ideji nebo novému stavu (synteze) – nesčetné dialektické cykly studium teologie, pracoval jako vydavatel novin, později ředitel gymnázia, vrchol kariéry – profesor filozofie na univerzitě v Hiedelbergu v Berlíně epochální dílo – Fenomenologie ducha nadchl své současníky svou filozofií dějin, podle Heglova pojetí ovládá a vytváří světové dějiny „světový duch“ (nadosobní princip – rozum, ne křesťanský duch) lidská podstata uchopena historicky filozofický přístup – idealismus Filozofie 19. století – pozitivismus (Comte), iracionalismus (Schopenhauer, Nietzsche), marxismus apod. Pozitivismus Auguste Comte duchovní otec raného evropského pozitivismu V centru jeho pozornosti se nacházela reforma společenského života, jejím předpokladem měla být reforma vědy a celého dosavadního myšlení. Za pomoci sociologie si představoval racionální uspořádání společenských procesů. Víra v historický pokrok lidstva. Vývoj podřízen zákonu tří stádií: teologické – lidé jsou pod vlivem nadpřirozených sil metafyzické – lidé nahrazují nadpřirozené síly abstraktními pojmy pozitivní – pozornost je věnována faktům, filozofie je chápána jako teorie faktů, úkolem vědců je shromažďování empirických daností, faktů Pozitivní filozofii pojímal jako teorii faktů, koncepcí pozitivní filozofie hodlal poskytnout společnosti ideový program rekonstrukce, čelit a zabránit. Iracionalismus Arthur Schopenhauer německý filozof, který vycházel z Kanta a z indického myšlení buddhismu Říká, že viditelný svět je jen zdání. Do podstaty světa však přece jen vstupujeme prostřednictvím vůle. Naše individuální a světová vůle jsou jednou a touž věcí. Postoj zdůrazňující vůli se nazývávoluntarismus Láska je pouhá iluze, nástroj přežití druhu, vůle jen tak „o sobě.“ Žijeme život plný zklamání a frustrace, když se pokoušíme uspokojit své tužby. Celý život vyplňuje bytostná starost o zachování existence. Friedrich Nietzsche- představitel voluntarismu Vycházel ze Schopenhauera, inspirovala ho též antika a německá romantický hudba Richarda Wagnera. Cítil spřízněnost s řeckým filozofem Hérakleitem. Všechnu filozofii mezi ním a sebou odmítl. Podle něj je třeba vládu křesťanství a jeho hodnot radikálně překonat. Jen nadčlověk, který ví, že „Bůh je mrtev,“ ztělesňuje vůli k moci Nadčlověk nesrovnatelně mocný – a osamělý Filozofování – negativistické, skeptické, destruktivní Marxismus Karel Marx jeden z největších revolučních myslitelů 19. století, ostrý kritik kapitalismu a socialistických teoretik zaujetí pro demokracii, levicově orientován S Enge

Témata, do kterých materiál patří