Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Nezaměstnanost - Seminární práce

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (947,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Jméno:Blanka Tůmová Třída:Oktáva Školní rok:2004/2005 Gymnázium, Týn nad Vltavou OBSAH ÚVOD 3 - 4 ČESKOSLOVENSKÁ NEZAMĚSTNANOST 30.LET DVACÁTÉHO STOLETÍ:5 Velká hospodářská krize v Československu5 - 7 Národní specifika Velké hospodářské krize a nezaměstnanosti v Československu8 – 9 -Baťovo řešení problému nezaměstnanosti9 - 10 Závěr10 NEZAMĚSTNANOST11 - 12 Frikční nezaměstnanost12 - 13 Sezónní nezaměstnanost13 Strukturální nezaměstnanost14 Konjunkturální nezaměstnanost15 Problémy diagnózy nezaměstnanosti15 - 18 Nezaměstnanost a doporučení pro hospodářskou politiku19 - 21 Psychologie nezaměstnanosti21 - 22 Problematika nezaměstnanosti22 - 25 PRÁVO NA PRÁCI A PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ26 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI27 - 29 KONFLIKTY VZNIKAJÍCÍ V OBLASTI NEZAMĚSTNANOSTI30 - 31 KONFLIKTY A KONFLIKTNÍ SITUACE31 Frustrace, deprivace, stres NEZAMĚSTNANÍ – JEJICH POSTOJE A PŘEDSTAVY31 - 32 PŘÍČINY ZTRÁTY ZAMĚSTNÁNÍ32 VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA PSYCHIKU NEZAMĚSTNANÉHO32 - 33 PROBLÉMY S NEZAMĚSTNANOSTÍ A MOŽNOSTI JEJICH ŘEŠENÍ33 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PŘEDPISY33 - 34 NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI35 Hlavní principy nového zákona o zaměstnanosti35 - 38 INFORMACE O POČTU NEZAMĚSTNANÝCH V ČR – ŘÍJEN 200438 - 39 SETŘÍDĚNÍ ÚŘADŮ PRÁCE PODLE MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI 39- 41 GRAF – VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI OD ROKU 199541 ÚŘADY PRÁCE A JEJICH ORGANIZAČNÍ STRUKTURA42 - 45 PODMÍNKY PRO ZAŘAZENÍ UCHAZEČE DO REKVALIFIKAČNÍHO KURSU45 - 46 UZAVŘENÍ DOHODY O REKVALIFIKACI46 ODBOR EKONOMICKÝ 47 ODBOR KONTROLNÍ A PRÁVNÍ 47 ODBOR PORADENSTVÍ48 DOTAZNÍKOVÁ METODA NA REKVALIFIKACI49 DOTAZNÍK50 - 53 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZKOUMÁNÍ54 - 59 ZÁVĚR60 POUŽITÁ LITERATURA 61 ÚVOD: Toto ekonomické téma jsem si vybrala z jednoho hlavního důvodu – nezaměstnanost se v dnešní společnosti často stává tématem k diskusi, jelikož je toto téma jeden ze závažných problémů ekonomické oblasti. Všeobecný pocit potřeby práce u člověka, pomineme-li naše mlhavé představy o počátku lidské kultury, se patrně zrodil brzy po vzniku neolitické společnosti. Étos práce, provázející spolu s jejím občasným snižováním celé duchovní dějiny Evropy, dnes ovšem slábne, a dokonce jakoby zaniká. Zřejmě to souvisí s vyhlídkami na automatizovanou výrobu, informační společnost a rozšiřující se možnosti nepravidelné domácí aktivity lidí. Na druhé straně však v téže kultuře, která se ocitá na prahu globální ekologické krize, klíčí i jistá naděje, že se společenská potřeba plnohodnotné lidské práce znovu obnoví a vrátí. Může se to stát paradoxně ze stejných důvodů, z jakých kdysi plná zaměstnanost postupně ustupovala: z potřeby dalšího lidského rozvoje, z nutnosti překonat ekologickou krizi. Nezaměstnanost je nepříjemným průvodním jevem rozvoje společenských systémů založených na tržní ekonomice. Její vysoká míra nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, zhoršuje hospodářskou situaci státu, spokojenost a zdraví lidí. Ztráta práce však především ponižuje člověka, který umí a chce pracovat, narušuje jeho obvyklou psychickou pohodu, poškozuje život jeho rodiny. Naše i zahraniční poznatky potvrzují, že ztráta práce znamená pro jedince nejen pokles životní úrovně (hraničí často až s chudobou), ale také řadu dalších negativních osobnostních změn. Psychologické výzkumy dlouhodobě nezaměstnaných lidí zjišťují jejich hlubokou deprivaci (strádání) ze ztráty práce, pokles sebevědomí a sebeúcty, pocity neužitečnosti a beznaděje. Současně dochází k poklesu sociálního statutu nezaměstnaného, který je často doprovázen jeho ponižující stigmatizací. Nezaměstnanost samozřejmě působí selektivně a postihuje především tzv. rizikové skupiny lidí. Přispívá tím ke vzniku současné třídy deklasovaných, tj. lidí se zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti, bez kvalifikace a pracovních dovedností, kteří žijí mimo pracovní trh a jsou trvale závislí na systému podpor. Bez nároků na přesnost lze říci, že ztráta práce vyvolává patologické symptomy na dvou úrovních: v rovině jedince to mohou být dezintegrace osobnosti, výrazně dysfunkční chování, zdravotně psychické i tělesné potíže, problémy v rodině; v rovině společnosti se projevují zvýšenou konzumací alkoholu, nikotinu a drog (zejména u mladých lidí), vyšší nemocností a spotřebou léků, vyšším výskytem sebevražedných pokusů, zvýšenou kriminalitou a násilím, rasovými a meziskupinovými konflikty. I když je práce pro člověka časově náročná, namáhavá a vyčerpávající, na druhé straně mu zajišťuje osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Práce jako přírodní i kulturní aktivita, jako jednotka fyzické a duchovní námahy, totiž odpovídá hlubinné biologické potřebě člověka přiměřeně zatěžovat bytostné síly, konfrontovat je s rodově příbuznými silami a strukturami přírody. Proto nezaměstnaný člověk, který může a chce pracovat, se souhrnným negativním účinkem práce a protipřírodní kultury na planetu bez vážných vnitřních konfliktů zabývat nemůže. Práce mu totiž přinášela obživu, uznání společností, pocit elementární sebeúcty, a do jisté míry udržovala i jeho fyzické a duševní zdraví. Shrneme-li vztah práce a lidské společnosti formálně jednoduchým způsobem, můžeme říci, že potřeba pracovat, onticky přetvářet okolní svět, nemůže být jen výsledkem výchovy a stimulujícího vlivu rodinného či sociokulturního prostředí. Zdá se, že jako součást lidské přirozenosti musela být zakotvena již v konzervativním genomu člověka. Tak jako každý normální a zdravý organismus pasivně nečeká na podněty z vnějšího světa, nýbrž je spontánně sebezáchovně aktivní, také normální zdravý člověk má vedle hladu a žízně nutkavou potřebu účelové aktivity spojené s poznáváním, hrou a námahou – potřebu práce. Za normálních podmínek pociťuje přetlak vnitřních sil, nereflektovaně vyhledává to, co lze ve vnějším prostředí poznat, technologicky využít a změnit. Jeho energetický přísun ve formě potravy jako by trvale převyšoval nároky organismu v tzv. režimu chodu naprázdno. Práce – fyzická i duševní – však patrně působí i jako droga. Může lidský organismus přetěžovat, ale také zjednávat jeho dočasnou rovnováhu v ce

Témata, do kterých materiál patří