Nezaměstnanost - Seminární práce

ČESKOSLOVENSKÁ NEZAMĚSTNANOST 30.LET DVACÁTÉHO STOLETÍ:

Ve 20. století, a výrazně po ohromujícím průběhu Velké války, se mnohé změnilo. Nejvíce vlivem válečného angažmá Japonska a především USA překročila ekonomika ve světě poprvé práh globalizace. V důsledku toho se sice urychlil vývoj techniky a technologie tzv. civilizovaného světa, zároveň však ekonomický cyklus nejvyspělejších států zasáhl ve stejných obdobích svými důsledky celý svět.

Když potom až neuvěřitelně rozsáhlé ničení úspěchů civilizace za Velké války (se všemi jejich výsledky) podnítilo dosud nebývalý rozmach výroby ve dvacátých letech 20. století, dostavil se přirozený trest: Velká hospodářská krize, krize, jakou svět ještě nepoznal. To vše muselo mít výsledek, že se dostavila i nezaměstnanost, jakou svět ještě nepoznal.

V USA, mateřské zemi globalizace, poklesla v roce 1932 výroba na 53,8 % stavu k roku 1929 a strhla za sebou výrobu kapitalistického světa na 63 % konjunkturní úrovně. Protože tato čísla nemají potřebnou výpovědní hodnotu, je nutno je ještě doplnit podobnými: výroba výrobních prostředků tedy dosáhla v USA 27,6 % roku 1929 a v ekonomicky nejvyspělejší zemi evropského kontinentu, v Německu, 34,4 %. Nezaměstnanost tehdy dosáhla dosud nebývalé úrovně. Její celková výše byla odhadována na 30 – 40 milionů nezaměstnaných, čísla byla ale ve skutečnosti o mnoho vyšší. Údaje, které dnes nevyhlížejí katastrofálně, je však nutno doplnit následující základní informací: Prakticky ani jeden z tehdejších států, třeba sociálně a politicky nejvyspělejších (těch bylo minimum), nebyl na řešení problému masové nezaměstnanosti připraven a navíc neměl na účinná řešení potřebné prostředky. Neméně významný byl aspekt psychologický: Nikdo „nahoře“ ani „dole“ nepočítal s tím, že by se mohla dostavit hospodářská krize tak zničující hloubky.

Někde proto mohla hromadná nezaměstnanost postoupit mezi klíčové významné sociální jevy a spoluurčovat ve více či méně podstatné míře běh událostí ve všech sférách života společnosti, tj. např. i v politické a kulturní. Všeobsáhlost dopadu Velké hospodářské krize a její nezaměstnanosti se nemohla vyhnout ani problémům etnickým, národním. Záviselo to na specifických podmínkách jak hospodářských, tak sociálních a politických.

Hospodářské dopady a následky nezaměstnanosti vzniklé za Velké hospodářské krize se staly evidentně jednou z hlavních příčin sociálněpolitických a národněpolitických neúspěchů vývoje tzv. civilizované společnosti. Nelze je opomenout ani při hledání důvodů vedoucích ke druhé světové válce, jež přivedla lidstvo až na práh zničení nejdůležitějších civilizačních hodnot. Také je zřejmé, že to byla Velká hospodářská krize z 30. let, která se „zasloužila“ o to, že se ve 20. století zpomalily ve srovnání se stoletím 19. dlouhodobé perspektivy rozvoje průmyslové výroby, růst národního důchodu atd.