Nezaměstnanost - Seminární práce

Na druhé straně se vlastně ještě v roce 1936 Československo v krizi bezvýchodně potácelo a nezaměstnanost ve státě se zásadně nelišila od té, která byla signifikantní pro nejhlubší dopad krize roku 1933. Jistý obrat nastal až v roce 1937, který se naráz stal v Československu konjunkturním. Ale i tak Československo náleželo mezi ty evropské státy, které se ve 30. letech vyvíjely hospodářsky volněji a s problémy. Patřilo mezi další specificky se vyvíjející státy. Podobné potíže měly rozlohou a počtem obyvatel menší a malé státy, zatímco tzv. „velké ekonomiky“, zvláště německá a americká, zvládaly situaci přece jen snáze a hlavně rychleji.

Sociálněpolitické a národněpolitické problémy, jež byly s připomenutým krizovým vývojem ČSR spojeny, měly tedy svůj zřejmý hospodářský a sociální základ, ve kterém hromadná nezaměstnanost hrála nemalou roli.

Národní specifika Velké hospodářské krize a nezaměstnanosti v Československu

Rozdíly mezi nezaměstnaností v českých a německých okresech byly, zjednodušeně řečeno, křiklavě rozdílné. Nezaměstnanost v německých okresech byla více něž dvojnásobná! Sociální následky této skutečnosti byly děsivé.

Němečtí aktivisté, v tomto případě především sociálně demokratické odbory a strana, vypracovali v létě 1936 pro kancelář presidenta republiky Edvarda Beneše, u kterého doufali najít pevnější oporu, než jakou skýtal agrární premiér Milan Hodža, memorandum k otázce nezaměstnanosti. Aby problém zvýraznili, srovnávali počet nezaměstnaných v nejvíce odlišných převážně českých a převážně německých okresech nikoli v poměru k počtu obyvatel, jak je běžné, ale v poměru k 1000 zaměstnaných. Rozdíly pak opravdu vynikly. Pro naše účely postačí uvedení vždy prvních pěti nejvíce a nejméně nezaměstnaností postižených okresů. Příznačně se mezi nejvíce postiženými okresy neobjevil ani jeden český a mezi nejméně postiženými ani jeden německý.

Počet nezaměstnaných z 1000 zaměstnaných ve vybraných, nezaměstnaností nejvíce a nejméně postižených (německých a českých) okresech v červnu 1936.

Okresy s nejvyšší nezaměstnaností

Okresy s nejnižší nezaměstnaností

Kraslice

336

Jičín

5

Šternberk

308

Zlín

6

Přísečnice

287

Slaný

8

Rýmařov

279

Dačice

12

Karlovy Vary

268

Kralupy nad Vlt.

14

Účelů autoři podání dosáhli: V takto provedeném srovnání jsou totiž rozdíly mezi českými a německými okresy nebetyčné. V německých okresech byl nezaměstnán v šestém roce krize stále ještě v poměru k nezaměstnaným každý třetí, čtvrtý. Obyvatelé takového regionu se už nepochybně vydali ze všech rezerv, žili tzv. z podstaty, na úkor vlastního zdraví, vzdělání dětí atp., a podle své letory neměli asi daleko k bezmocné zášti, namířené proti těm, jež považovali za viníky.