Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Nezaměstnanost - Seminární práce

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (947.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Na druhé straně se vlastně ještě v roce 1936 Československo v krizi bezvýchodně potácelo a nezaměstnanost ve státě se zásadně nelišila od té, která byla signifikantní pro nejhlubší dopad krize roku 1933. Jistý obrat nastal až v roce 1937, který se naráz stal v Československu konjunkturním. Ale i tak Československo náleželo mezi ty evropské státy, které se ve 30. letech vyvíjely hospodářsky volněji a s problémy. Patřilo mezi další specificky se vyvíjející státy. Podobné potíže měly rozlohou a počtem obyvatel menší a malé státy, zatímco tzv. „velké ekonomiky“, zvláště německá a americká, zvládaly situaci přece jen snáze a hlavně rychleji.

Sociálněpolitické a národněpolitické problémy, jež byly s připomenutým krizovým vývojem ČSR spojeny, měly tedy svůj zřejmý hospodářský a sociální základ, ve kterém hromadná nezaměstnanost hrála nemalou roli.

Národní specifika Velké hospodářské krize a nezaměstnanosti v Československu

Rozdíly mezi nezaměstnaností v českých a německých okresech byly, zjednodušeně řečeno, křiklavě rozdílné. Nezaměstnanost v německých okresech byla více něž dvojnásobná! Sociální následky této skutečnosti byly děsivé.

Němečtí aktivisté, v tomto případě především sociálně demokratické odbory a strana, vypracovali v létě 1936 pro kancelář presidenta republiky Edvarda Beneše, u kterého doufali najít pevnější oporu, než jakou skýtal agrární premiér Milan Hodža, memorandum k otázce nezaměstnanosti. Aby problém zvýraznili, srovnávali počet nezaměstnaných v nejvíce odlišných převážně českých a převážně německých okresech nikoli v poměru k počtu obyvatel, jak je běžné, ale v poměru k 1000 zaměstnaných. Rozdíly pak opravdu vynikly. Pro naše účely postačí uvedení vždy prvních pěti nejvíce a nejméně nezaměstnaností postižených okresů. Příznačně se mezi nejvíce postiženými okresy neobjevil ani jeden český a mezi nejméně postiženými ani jeden německý.

Počet nezaměstnaných z 1000 zaměstnaných ve vybraných, nezaměstnaností nejvíce a nejméně postižených (německých a českých) okresech v červnu 1936.

Okresy s nejvyšší nezaměstnaností

Okresy s nejnižší nezaměstnaností

Kraslice

336

Jičín

5

Šternberk

308

Zlín

6

Přísečnice

287

Slaný

8

Rýmařov

279

Dačice

12

Karlovy Vary

268

Kralupy nad Vlt.

14

Účelů autoři podání dosáhli: V takto provedeném srovnání jsou totiž rozdíly mezi českými a německými okresy nebetyčné. V německých okresech byl nezaměstnán v šestém roce krize stále ještě v poměru k nezaměstnaným každý třetí, čtvrtý. Obyvatelé takového regionu se už nepochybně vydali ze všech rezerv, žili tzv. z podstaty, na úkor vlastního zdraví, vzdělání dětí atp., a podle své letory neměli asi daleko k bezmocné zášti, namířené proti těm, jež považovali za viníky.

Témata, do kterých materiál patří