Nezaměstnanost - Seminární práce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Z výše uvedeného chápání nabídky práce a poptávky po práci;
Subjekt nabízející práci je v pozici volby mezi vynakládáním práce a volným časem;
Na rozhodování subjektů má vliv reálná mzdová sazba.
Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že je upřednostněn volný čas před konáním práce. Dobrovolně nezaměstnání mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, např. lépe placené místo. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, pak by utváření rovnováhy dospělo k řešení, kdy nezaměstnanost by byla pouze dobrovolná, neboť rovnováha trhu (vyrovnání nabídky s poptávkou) nastává v situaci, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaná. Budeme-li přesně interpretovat nabídkovou křivku, pak ale platí, že jsou to ti, kteří jsou ochotni pracovat (proto tvoří nabídku práce), ale pouze při vyšší mzdě. Dobrovolně upřednostňují volný čas před prací, která je oceněna mzdou, za kterou nejsou podstoupit vynakládání práce.
Termín dobrovolná nezaměstnanost je často užíván pro označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, tedy situace, kdy ten, kdo hledá práci, ji také může najít.
Ve smyslu zákona FS č. 1/1991 Sb. o nezaměstnanosti se v ČR považuje za nezaměstnaného osoba, která se uchází o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je občan, který :
Není v pracovním anebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání;
Požádal osobně anebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání u územního orgánu práce v místě svého trvalého bydliště.
Evidenci úřadu práce se potom jako nezaměstnané uvádí všechny osoby, které splňují výše uvedené předpoklady, přičemž se implicitně předpokládá, že jsou to všechno osoby, které mohou a chtějí pracovat, ale nenašly (samy nebo prostřednictvím úřadu práce) vhodné pracovní místo.
V uvedeném implicitním předpokladu je však právě zdroj zkreslení úrovně registrované nezaměstnanosti, protože zahrnuje osoby, které ve skutečnosti mohou, ale nechtějí z různých důvodů pracovat. Na druhé straně nezahrnuje osoby, které nepracují, protože nemohou najít pracovní místo, ale nepožádaly úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Z toho vyplývá, že použití výše definovaného ukazatele nezaměstnanosti je v analýzách trhu práce podmíněné, což platí zvlášť o mezinárodních komparacích míry nezaměstnanosti. I když je totiž tato míra u nás počítaná formálně mezinárodně přijatou metodikou, čitatel a jmenovatel uvedeného zlomku má ve většině států rozdílnou obsahovou náplň. V různých zemích se však používají nejen různé metody měření nezaměstnanosti (registrace ne úřadech práce, výběrové soupisy u obyvatelstva) a je různě definován ukazatel zaměstnanosti (různé věkové hranice ekonomické aktivity, různé zahrnutí žen na MD, samostatně činných atd.), ale je různě definován i ukazatel nezaměstnanosti, což ztěžuje možnosti mezinárodního porovnání nezaměstnanosti.