Nezaměstnanost - Seminární práce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Nemůže být totiž pochyb, že dlouhá, bezútěšnost a bezvýchodnost plodící masová nezaměstnanost v českém pohraničí byla nacismem obratně využita, aby nechala padnout dosud chatrnou stavbu vzájemného pochopení obou národů a naopak podnítila oživení starých temných vášní, které mezi oba národy znovu postavily bariéry nedůvěry a v brzké době i nenávisti.
I zdánlivě bezvýznamné jevy, jakým byla nadprůměrná nezaměstnanost v pohraničních územích českých zemí od poloviny 30. let 20. století do léta 1938, mohou mít někdy velké – a v tomto případě ničivé a dlouhodobé následky.
NEZAMĚSTNANOST
Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržních hospodářství. Na základní kontext ekonomický a společenský i jejich složitost poukázal K. Engliš: „Proti proměnlivé linii, v níž probíhá hospodářský život průběhem roku, je dělnictvo veličinou celkem pevnou, nepružnou, jeř se nemění s proměnami linie hospodářského života, nýbrž na ně naráží, a z nesouladu toho vzniká nezaměstnanost, jako nezbytný sociální zjev. S neodvratnou nutností upadá v jistých dobách určitá část dělnictva do nezaměstnanosti naprosto beze své viny, důsledkem neúprosného hospodářsko-sociálního zřízení, v němž žijeme, neboť ve velkém národohospodářském organismu je dělník podřízeným článkem…V rámci platných hospodářsko-právních řádů není však nikomu zaručeno právo na existenci a pro ty, kdož mají jedině v práci poklad existence, ztrácí se nezaměstnaností celý poklad existence. Platný právní řád neposkytuje, a nemá-li se ve svých základech otřásti, ani nemůže poskytovati práva na práci, ač nebylo by důležitějšího práva, jež by se mělo uskutečniti než toto, kdybychom věděli jak, rozuměj arci v rámci platných právních řádů… Ale pokud trvá platný právní řád, zůstane problém ten nerozřešen: bude nezaměstnanost a nebude práva na práci.
V ekonomii se za nezaměstnané považují osoby produktivního věku, které splňují dvě podmínky:
Nemají placené zaměstnání ani příjem za sebezaměstnání, jsou dočasně uvolněny z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány;
Aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit.
Spolu se zaměstnanými (obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo
sebezaměstnání, včetně osob v práci nepřítomných, ale majících vazbu na zaměstnání – nemoc, mateřská dovolená aj.) tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní sílu země. Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti:
kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří po dlouhá desetiletí ke sledovaným problémům a její pojetí a vyvíjí. Neoklasická ekonomie dospěla k teorii dobrovolné nezaměstnanosti, která vychází z následujících bodů: