Nezaměstnanost - Seminární práce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Protože sezónní nezaměstnanost silně zatěžuje pojistný fond nezaměstnanosti – pro osoby, které pracují ve výše uvedených odvětvích, platí stejné sazby příspěvku do pojišťovacího fondu jako pro všechny ostatní osoby (pracující v odvětvích, kde produkce nepodléhá sezónním výkyvům), ale v důsledku jejich sezónní nezaměstnanosti platí do pojišťovacího fondu méně a dostávají více (než zaplatili do fondu) na podporách v nezaměstnanosti – a protože nezaměstnanost v zimních období postihuje převážně stavebnictví, v mnohých státech se přijímají opatření na podporu celoročních prací ve stavebnictví jako jedna z možností eliminace sezónní nezaměstnanosti. Tato opatření spočívá v tom, že osobám, které by v určitém ročním období (listopad – únor) ztratili ve stavebnictví zaměstnání, úřad práce kompenzuje za určitých předpokladů mzdu (60 – 80% čisté mzdy). Předností tohoto opatření je, že si zaměstnavatel udrží pracovní kolektiv, aniž by musel platiti mzdy během zimního období, ve kterém se nepracuje. Tím se vlastně dosáhne, že:
práce je tak dlouho přerušená, jak to vyžadují povětrnostní poměry,
osoby, pracující ve stavebnictví, mají jistá pracovní místa a zaměstnavatelé pracovní kolektivy,
suma pracovních příjmu a mzdových kompenzací (v důsledku špatného počasí) je vyšší než suma pracovních příjmů (bez zavedení těchto opatření, protože by se během roku pracovalo kratší dobu) a podpor nezaměstnanosti.
V tomto kontextu jsou využívány ještě další nástroje na podporu celoroční práce ve stavebnictví: úřady práce např. refundují část nákladů na ochranné oděvy, používané při pracích v zimě, a přispívají podnikatelům na nákup nebo pronájem přístrojů a zařízení umožňujících práci v zimě. Může jít o přímé příspěvky z nákupní ceny zařízení nebo o půjčky, resp. Úhradu úroků z půjček použitých na nákup příslušného zařízení.
Strukturální nezaměstnanost
Strukturální nezaměstnanost vzniká vždy potom, když nabídka práce určitého druhu (podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu) je vyšší, než je poptávka v uvedené struktuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci) hledající práci dostatečně mobilní na to , aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, na pracovních místech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci.
O strukturální nezaměstnanosti můžeme hovořit tehdy, je-li nezaměstnanost způsobená tím, že nabídka práce nemá „použití“ v důsledku její nízké adaptibility na strukturu pracovních míst.
Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký počet nezaměstnaných, přičemž tento nesoulad může vzniknout proto, že poptávka po určitém druhu práce rosta, zatímco poptávka po jiném druhu práce klesá, přičemž nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Dalším indikátorem růstu strukturální nezaměstnanosti je růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti a také růst času neobsaditelnosti pracovních míst.