Nezaměstnanost - Seminární práce

Fakticky od průmyslové revoluce, která vytvořila předpoklady pro nabídku nekvalifikované pracovní síly, byl provázen trh práce převahou nabídky nad poptávkou. K důležitým faktorům ovlivňujícím celkovou situaci na trhu práce patří to, že:

• Vynakládání práce je prostředkem získání statků nutných k uspokojení potřeb;

• Nabídka práce je podmíněná vývojem mimoekonomických faktorů (zejména demografických a sociálních);

• Poptávka po práci je determinována výslovně technologickými a ekonomickými souvislostmi plynoucími z využívání práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory.

Volba na straně těch, kteří práci nabízejí, je výrazně omezená, pokud nebudeme přihlížet k výše popsanému důchodovému efektu a jeho souvislostech. Pokud nastanou výjimky, a mohou být v určité situaci vcelku běžné, jde o situace nežádoucí z hlediska fungování sociálně-ekonomického systému. Např. část populace se rozhodne získat prostředky jinou cestou než legální aktivitou v hospodářství. Jiný nežádoucí případ představuje situaci, kdy výše sociálních podpor se natolik přibližuje mzdě, že rozdíl mezi nimi nemotivuje k vynakládání práce. Významným faktorem působící na trhu na trhu práce jsou i obory, které usilují o prosazení svého vlivu na utváření mzdy, a mzdové problematiky je rovněž pod vlivem státní regulace. Důsledkem jsou nepružnosti (strnulosti), projevující se jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky. Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.

I přes výše uvedené omezující vlivy však tržní mechanismus na trhu práce funguje, což si můžete ilustrovat na jednom z typických příkladů reálného trhu práce, kde se velmi často projevuje snaha odborů o zvýšení mzdy. Podívejme se, jaké důsledky takové opatření vyvolá.

Změna rovnováhy při zákonném zvýšení mzdy

Na grafu je L práce a w je mzda. Původní mzdová sazba je w1, po zákonném opatření vzrostla na hodnotu w2. Množství původně poptávané práce je L1, při nové mzdové hladině L2. E1 je bod původní rovnováhy. Při vyšší mzdové sazbě bude poptáváno množství práce v rozsahu L2. Pokud by trh měl být v rovnováze, odpovídalo by to bodu E2, což by předpokládalo pokles nabídky, ke kterému ovšem nedošlo. V důsledku toho se zvyšuje na trhu převaha nabídky práce nad poptávkou po práci v podobě nedobrovolné nezaměstnanosti.

Jestliže dochází k vnějšímu zásahu do tržního prostředí, následuje adaptace systému na zásah, která zpochybní původní dopad sledovaný opatřením. V našem případě byla množství L1 zvýšena mzda na úroveň w2. Firma se přizpůsobuje tím, že omezí poptávku po práci na rozměr L2. Výsledkem jsou tedy vyšší mzdy, ale pro méně zaměstnanců. Jestliže omezení poptávky není možno realizovat (např. je znemožněno kolektivními smlouvami), bude se firma hledat kompenzaci růstu mzdových nákladů snižováním nemzdových výdajů v oblasti širších pracovních podmínek. Dopad výše uvedené zásahu závisí i na pružnosti poptávkové křivky.