Nezaměstnanost - Seminární práce

A → B peněžní iluze

subjektů

B → C po 6-9 měsících

návrat

Schopnost ekonomiky udržovat přirozenou míru nezaměstnanosti

Po 6 – 9 měsících vyprchá peněžní iluze a ekonomika se vrátí na původní úroveň míry nezaměstnanosti se setrvačnou inflací. Neexistuje dlouhodobá zaměnitelnost inflace a míry nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá takové úrovni zaměstnanosti, při které není akcelerována inflace. Míra inflace je stálá, protože se nemění inflační očekávání. Je to návrat k teorii dobrovolné nezaměstnanosti a neoklasické teorii trhu práce, který se čistí (vyčisťuje se) pohybem reálné mzdové sazby.

Politika tzv. plné zaměstnanosti usiluje o udržování ukazatele na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, a ta představuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti. Je to míra nezaměstnanosti v podmínkách, kdy ekonomika optimalizuje svůj výkon. Jestliže keynesiánská ekonomie předpokládala, že k dosažení optimálního výkonu a tomu odpovídající úrovně zaměstnanosti je nutno ekonomiku povzbudit stimulací agregátní poptávky, pak v přístupech opírajících se o neoklasické teoretické základy je ekonomice přiznána schopnost vnitřními tržními silami zabezpečit dosažení optimální úrovně výkonu a přirozené míry nezaměstnanosti. Funkce státu se omezuje na vytváření tak kvalitního tržního prostředí, aby autoregulační tržní síly tuto schopnost mohly prokázat. Problematika nezaměstnanosti se přesouvá do odpovědnosti jednotlivého subjektu za sebe sama.

Psychologie nezaměstnanosti

Význam práce pro člověka

Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty.

Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství.Při zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence.Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi. V konkrétní práci, k níž jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, se rozvíjí lidská osobní identita. Z mentálněhygienického hlediska umožňuje pracovní úsilí odvod přebytečné duševní a tělesné energie.

V kontextu životní dráhy člověka práce určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Prací ukazujeme dětem, které teprve vychováváme, platné hodnoty. Nabízíme jim možnost ztotožnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluprožívají jejich pracovní úspěchy i nezdary.