ZSVs_MO_SOCIOLOGIE_III

SOCIÁLNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI, SOCIÁLNÍ STATUS, MOBILITA, TŘÍDY, VRSTVY, STRATIFIKAČNÍ TEORIE,COCIÁLNÍ ZMĚNA, REVOLUCE A EVOLUCE

Sociální struktura (struktura společnosti): Relativně trvalá síť sociálních vztahů, které spojují lidi v jistém přirozeném prostředí s vlastní nezaměnitelnou identitou

Nerovnost je pro lidskou společnost typická. Deklarovaná rovnost je chápaná a garantována především politicky, právně a občansky.

Sociální stratifikace - sociální rozvrstvení:

Zařazení jedinců a skupin do hierarchických vrstev a tříd.

Hierarchizující diferenciace společnosti odrážející

- jak fakt přirozené nerovnosti mezi lidmi a sociálními skupinami,

- tak nerovné rozdělení bohatství ve společnosti.

Sociální stratifikace představuje rozdělení společnosti do vzájemně odlišných (mocensky, majetkově, aj.) a početně nevyrovnaných vrstev lidí s obdobnými osudy, hodnotovou orientací, postoji a pod.

Sociální status:

Označení objektivního místa člověka ve skupině či společnosti, v její hierarchizované struktuře, dále pak jeho práva, povinnosti a prestiž.

Sociální pozice:

Konkrétní místo jedince v určité skupině či společnosti. S exkluzivitou pozice ve struktuře společnosti narůstá i její nedostatkovost.

O sociální pozici člověka rozhoduje řada faktorů:

- rodinný původ,

- míra dosaženého vzdělání,

- výše finančního příjmu,

- majetek,

- sociální kapitál (lidově známosti)

- podíl na moci

- biologické predispozice (věk, pohlaví, fyzický vzhled).

Stratifikační systémy:

Mezi základní stratifikační systémy řadíme systémy:

■ otrokářský,

■ kastovní,

■ stavovský

■ a společenských tříd či vrstev.

Otroctví: extrémní forma legalizované nerovnosti mezi jedinci a celými skupinami obyvatelstva, (extrémní způsob stratifikace společnosti).

Charakteristickým rysem otroctví je maximální sociální kontrola a extrémní sociální nerovnost.

V historii mělo a nadále má otroctví řadu rozdílných forem a způsobů praktikování.

V ČR je dnes otroctví zakázáno. Neoficiálně ale ve světě existuje dodnes a žijí v něm naneštěstí miliony lidí (např. v některých oblastech centrální Afriky /Mali, Mauretánie, Niger, Súdán/ nebo na území ovládaném radikálními skupinami.

Navíc: obchod s bílým masem, nucení k prostituci a zneužívání práce vězňů a dětí…

Kasty: ostře ohraničená sociální vrstva, jejímž příslušníkem se člověk stává zpravidla narozením.

Systém je založený na principu dědičnosti a zpravidla i náboženství.

Příslušnost ke kastě striktně programuje všechny stránky života společnosti. Určuje nejenom prestiž a práva jedince ve společnosti, ale například i jeho přístup ke vzdělání a další možnosti v zaujímání sociálních rolí. (viz hinduismus)

Stavy: typické pro feudální společnost ve středověku. Základní rysy: robota, odvádění desátků a válečná služba výměnou za ochranu od pána (majitele půdy). Význam rodu a z něho vyplývající postavení.