Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




NATO - referát

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (60,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Charakteristika NATO Severoatlantická spojenecká smlouva z dubna 1949 dala vzniknout alianci nezávislých států se společným zájmem zachovávat mír a bránit svoji svobodu prostřednictvím politické solidarity a odpovídající vojenské síly sloužící k odstrašení a v nezbytném případě k odvrácení všech forem agrese proti nim. Aliance vytvořená v rámci článku 51 Charty Spojených národů, který potvrzuje neodmyslitelné právo na individuální nebo kolektivní obranu, je společenstvím svobodných států, které sjednocuje jejich odhodlání chránit svoji bezpečnost prostřednictvím vzájemných záruk a stabilních vztahů s jinými státy. NATO (North Atlantic Treaty Organisation) představuje organizaci, která umožňuje dosažení cílů Aliance. Jde o vládní organizaci, ve které si její členové - státy zachovávají plnou suverenitu a nezávislost. Organizace poskytuje fórum, na kterém účastníci společně konzultují jakékoli problémy, které si zvolí k projednávání a kde přijímají rozhodnutí k politickým a vojenským otázkám, dotýkajícím se jejich bezpečnosti. Dává k dispozici struktury potřebné pro usnadnění konzultací a spolupráce mezi nimi, v politické, vojenské, ekonomické a také vědecké oblasti i v dalších nevojenských oblastech. Základním účelem NATO je tedy ochrana svobody a bezpečnosti všech jejích členů, zajišťovaná politickými a vojenskými prostředky, v souladu s principy Charty Spojených národů. Aliance, založená na společných hodnotách demokracie, lidských práv a zákonitostí, pracuje od okamžiku svého založení ve prospěch nastolení spravedlivého a trvalého mírového uspořádání v Evropě. Tento ústřední cíl Aliance zůstává nezměněn. Součástí NATO je rovněž transatlantický spojovací článek, kterým je bezpečnost Severní Ameriky trvale svázána s bezpečností Evropy. Je to praktické vyjádření efektivního společného úsilí členů na podporu společných zájmů. Základním principem fungování Aliance je společný závazek a vzájemná spolupráce suverénních států založená na nedělitelnosti bezpečnosti jejích členů. Solidarity uvnitř Aliance, vyplývající z podstaty a přínosu každodenní práce NATO ve sféře politiky, vojenství i jinde, zaručuje, aby v případě ohrožení své bezpečnosti žádný stát nebyl nucen spoléhat jen sám na sebe. Aniž by členské státy byly zbaveny svého práva a povinnosti vzít svrchovanou odpovědnost za svoji obranu, Aliance jim umožňuje realizovat své základní národní bezpečnostní cíle prostřednictvím kolektivního úsilí. Výsledný pocit stejné bezpečnosti mezi členy Aliance přispívá, bez ohledu na rozdíly v jejich podmínkách nebo národním vojenském potenciálu, k celkové stabilitě Evropy, a tím též k vytváření podmínek vedoucích k větší spolupráci jak mezi členy Aliance navzájem, tak i mezi nimi a ostatními státy. Právě na tomto principu jsou vyvíjeny nové kooperační struktury bezpečnosti sloužící zájmům Evropy, která už není rozdělená a která se může svobodně věnovat svému politickému, sociálnímu a kulturnímu osudu. Základní úkoly Aliance Prostředky, kterými Aliance uplatňuje svoji bezpečnostní politiku, zahrnují udržování vojenského potenciálu postačujícího pro prevenci války a poskytujícího účinnou obranu; celkový potenciál pro úspěšné řešení krizí, které mají vliv na bezpečnost jejích členů; aktivní prohlubování dialogu s ostatními národy a kooperativní přístup k evropské bezpečnosti, včetně opatření, která mají přinést další pokrok v oblasti kontroly zbrojení a odzbrojení. Aby dosáhla svého hlavního cíle, Aliance plní tyto základní bezpečnostní úkoly: Disponuje schopností odstrašování a obrany proti jakékoli formě agrese zaměřené proti území libovolného státu NATO. Zachovává strategickou rovnováhu v Evropě. Struktury vytvořené v rámci NATO umožňují členským státům koordinovat jejich politiku, aby tak mohly plnit tyto komplementární úkoly. Umožňují nepřetržitě konzultace a spolupráci na poli politiky a ekonomiky i v dalších nevojenských oblastech, stejně jako formulování integrovaných plánů společné obrany; budování infrastruktury, která je nezbytná pro zajištění operační infrastruktury, která je nezbytná pro zajištění operační schopnosti ozbrojených sil, a organizování programů společného výcviku a cvičení. Tyto aktivity podporuje komplexní civilní i vojenská struktura, včetně personálu administrativy v oblasti rozpočtu a plánování a jakož i agentury založené členskými státy Aliance pro koordinaci prací ve specializovaných oborech, v oboru komunikací potřebných pro zajištění politických konzultací, velení a řízení ozbrojených sil a nezbytnou logistickou podporou ozbrojených sil. Vznik Aliance V období 1945 až 1949, stojíce tváří v tvář naléhavým potřebám ekonomické přestavby, sledovaly západoevropské státy a jejich severoameričtí spojenci s obavami na expanzionistickou politiku a metody SSSR. Potom, co se vlády západních zemí zhostily svých poválečných závazků snížit početní stavy a demobilizovat své vojenské síly, byly stále více znepokojovány, protože bylo evidentní, že vedení Sovětského svazu usiluje o zachování své ozbrojené moci v plném rozsahu. Kromě toho, s přihlédnutím k deklarovaným ideologickým cílům Komunistické strany Sovětského svazu, bylo jasné, že výzvy k respektování Charty Spojených národů a mezinárodních dohod dosažených na konci války nebudou zárukou národní suverenity a nezávislosti demokratických států čelících hrozbě zahraniční agrese nebo vnitřního rozvratu. Vnucování nedemokratických forem vlády spojené s potlačováním aktivní opozice a základních lidských i občanských práv a svobod v mnoha státech střední a východní Evropy i jinde ve světě, zvyšovalo tyto obavy. Série dramatických politických událostí, které nastaly v období 1947 až 1949, vynesla tyto otázky do popředí zájmů. Šlo o přímé ohrožení suverenity Norska, Řecka, Turecka a dalších západoevropských zemí, únorový převrat v roce 1948 v Československu a nezákonnou blokádou Berlína, která začala v dubnu téhož roku. Podpis Bruselské dohody v březnu 1948 potvrdil odhodlání pěti západoevropských zemí - Belgie, Francie, Lucembursko, Niz

Témata, do kterých materiál patří