NATO - referát

Následná jednání a spolupráce v Radě měla široký záběr, ale hlavní pozornost byla soustředěna na politické a bezpečnostní otázky, zachování míru, koncepční přístupy ke kontrole zbrojení a odzbrojení, problematiku obranného plánování a vojenské záležitosti, demokratické pojetí civilně vojenských vztahů, přeměnu vojenské výroby na civilní, výdaje na obranu a rozpočet, vědeckou spolupráci a s obranou související ekologické problémy, šíření informací o NATO v partnerských zemích, konzultace k politickému plánování a řízení civilního i vojenského leteckého provozu.

Zadruhé, ve vojenské a obranné sféře se ministři obrany zemí NATO poprvé setkali se zástupci partnerských zemí 1. dubna 1992, aby projednali způsoby prohlubování dialogu a rozvoje spolupráce v záležitostech patřících do jejich kompetence. Vojenský výbor se poprvé sešel na schůzce 10. dubna 1992 a obě fóra se nyní pravidelně se zástupci partnerských zemí setkávají. Současně se rozvíjejí dvoustranné styky a spolupráce mezi ministry obrany i na vojenské úrovni.

Zatřetí, v souvislosti s krizí v bývalé Jugoslávii, i jinde, byla pozornost stále více zaměřována na potencionální roli NATO při řešení krizí a zachování míru, zvláště na podporu mírových aktivit OSN v bývalé Jugoslávii.

Během roku 1992 a 1993 členské země NATO upevňovaly a dále rozvíjely iniciativy, které Aliance v předchozích třech letech zahájila. Spolupracovaly při tom se Severoatlantickou radou pro spolupráci a dalšími státy, se kterými už dříve zahájily dialog a spolupráci.

V lednu 1994 se v Bruselu konal další summit nejvyšších představitelů členských států a vlád NATO. Vedoucí představitelé Aliance potvrdili trvající opodstatněnost a nepostradatelnost Severoatlantické aliance a svou oddanost silnému transatlantickému partnerství mezi Severní Amerikou a Evropou charakterizovanou rozvojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přebíráním větší zodpovědnosti za záležitosti obrany. Zároveň znovu potvrdili přetrvávající platnost základních funkcí Aliance a vyjádřili svoji plnou podporu rozvoji evropské bezpečnostní a obranné identity.

Byla také přijata celá řada dalších rozhodnutí dalekosáhlého významu. Patří sem aktivity, které mají upravit politické a vojenské struktury Aliance tak, aby odrážely jak celkové spektrum jejich úloh, tak vývoj nastupující evropské bezpečnostní a obranné identity; podpora myšlenky Kombinovaných vojenských sil společného nasazení; potvrzení, že Aliance zůstává otevřena dalším evropským zemím, které mají zájem o členství, zahájení iniciativy Partnerství pro mír (Partnership for Peace - PfP); opatření k zintenzívnění boje Aliance proti šíření zbraní hromadného ničení a prostředkům jejich nosičům a posouzení opatření určených na prohloubení bezpečnosti v oblasti Středozemního moře.