2) Empirické poznání
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. EMPIRICKÉ POZNÁNÍ
empirie = zkušený, z řeckého empeiros; zkušenost
VNÍMÁNÍ
psychický proces založený na přijímání podnětů z okolí vnímané smyslovými orgány
poznávací (tzv. kognitivní) proces odrazu reality ve vědomí
počitek = odraz jednotlivých vlastností objektivní reality ve vědomí člověka (barva,vůně…)
vjem = komplex počitků, vjem – zobrazuje obraz předmětu jako celku (výsledek vnímání)
počitek+vjem = vše, co v daný okamžik vnímáme smysly
vnímáme pomocí smyslů - receptorů smyslových orgánů
Druhy vnímání
zrakové vnímání
umožňuje poznávat předměty i na značnou vzdálenost, s velkou přesností
kontrola a regulace pohybů
čichové a chuťové vnímání
mají význam zejména v odlišování potravy od látek nevhodných nebo životu nebezpečných
sluchové vnímání
poskytuje informace o předmětech
výstražná funkce
velký význam pro vnímání řeči
pohybový analyzátor
umožňuje vnímat polohu těla a kontrolovat pohyby
vnímání doteku
slouží k obraně před nebezpečím (bolest…)
hmat
slučuje informace kožního a pohybového analyzátoru
Typy vnímání u člověka
Analytický typ:
rozkládá vnímané jevy a předměty na části, snaží se proniknout do podrobnosti, hrozí, že nebude schopen udělat závěr, pochopit smysl
Syntetický typ:
-
odráží jevy v celku, snaha o pochopení základního smyslu jevu a předmětu, odráží je v jejich obecné podobě, může vést k nesprávným závěrům o vnímaném jevu
Analyticko – syntetický typ:
-
členění na části vnímání v rámci celku, správné adekvátní pozorování skutečnosti
Emocionální typ:
-
emocionální vnímání, zaměřuje se především na vlastní prožívání, vlastní city, pochopení smyslu skutečnosti není podstatné
Představa
-
konkrétní a obecná
-
názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány,
-
zakládá se na minulém vnímání, je méně výstižná než bezprostřední vjem
-
základní druh představy = fantazie (obrazotvornost)
-
psychický proces, ve kterém vytváříme nové představy, základem jsou zkušenosti, vjemy a paměťové představy, často jsou pozměněné nebo zkombinované do celků, které se ve skutečnosti nevyskytují
-
rozdíly v představách a fantazii mezi jedinci mohou být značné, velmi živé představy mají např. děti
-
rozlišujeme fantazii:
-
-
rekonstrukční – vytvoření představy na podkladě slovního popisu nebo schématického znázornění,důležitá v technických oborech
-
tvůrčí – vytvoření nových představ (např. v umělecké tvorbě)
-
záměrná – chtěná,řídí se vědomým záměrem
-
bezděčná – nemá záměrné usměrnění,představy se vybavují samy,probíhá např. ve snění
Smyslové klamy (iluze)
-
nepřesné a zkreslené vnímání
-
zrakové iluze:
-
iluze o velikosti a tvaru – vlivem pozadí se stejné tvary jeví jako různé
-
nereálné útvary – existují pouze na papíře, ale ne v realitě
-
reverzibilní obrazce – obrázky, které můžeme vidět dvojím nebo trojím způsobem, podle toho, na co se zaměříme → popředí nebo pozadí (kachna – zajíc,stařenka – dívka), využívají se při zjišťování pozornosti a únavy
-
barevné iluze – jsou založeny na principu doplňkových - komplementárních barev (doplňují se do spektra), když se delší dobu díváme na jednu barvu, pak na bílou plochu objeví se doplňkové barvy (jde o únavu buněk v sítnici = čípků)