2) Empirické poznání

CITY

• psychické procesy, které hodnotí různé skutečnosti, situace, události, průběh a výsledky činnosti jedince, vyjadřují subjektivní prožívání našeho vztahu k určitému podnětu

• mohou podněcovat a motivovat k činnosti stejně jako potřeby, zároveň doprovázejí její průběh

• projevují se mimikou, gestikulací, v hlase, změnách činnosti vnitřních orgánů atd.

• souvisí s oblastí mozku zvanou limbický systém

• souvisí s vegetativními nervy – vyvolávají vnější projevy citů (pocení, červenání, blednutí...)

• hodně častá ambivalence – pokud člověk současně prožívá kladné i záporné emoce k určitému člověku či skupině

Vývoj citů:

• mimické projevy citů lze pozorovat už u nenarozených dětí

• po narození se projevují negativní city, křik, pláč, úlekové reakce

• u kojenců a batolat se city rychle střídají→ tzv. citová nákaza (pláč jednoho dítěte vyvolá pláč jiného)

• dítě musí mít dostatek lásky a péče 1 dospělé osoby jinak citově strádá → citová deprivace (důsledky á opožďování vývoje, různé psychické problémy, citová otupělost, neschopnost navazovat citové vztahy, popř. delikvenci atd.

• postupně se dítě učí své city ovládat

• v pubertě nastává znovu citová labilita, střídání nálad a špatné sebeovládání, city často přecházejí z extrému do extrému

• v dospělosti by měly být city a rozum v rovnováze

• v období klimakteria u žen (tzv. přechod, okolo 50.let) opět citová labilita, smutek, deprese, úzkost...

• ve stáří také přecitlivělost, snadné dojmutí se

Dělení:

• podle úrovně:

• nižší – vrozené, mimické projevy (radost, zlost, úlek, smutek...)

• vyšší – získané, ovlivňuje je výchova zvyky a tradice, sbevýchova aj.

  1. Estetické city (prožívání krásy x ošklivosti)

  2. Etické city (vznikají při prožívání dobra a zla, pocit rozhořčení při nespravedlnosti apod.)

  3. Intelektuální city (vznikají při poznávání něčeho nového)

• podle kvality:

• stenické – podněcující, posilující emoce, dodávají energii a chuť do činnosti, posilující sebevědomí a radost ze života

• astenické – oslabující emoce, snižují aktivitu, zvyšují nesamostatnost, závislost, neprůbojnost

• ambivalentní – rozporuplné

  • podle délky:

1. pocity – jednoduché emocionální fenomény(zima,hlad), výjimečně mají širší význam: pocit viny

2. nálady – setrvávající emocionální stavy, které podbarvují celkové prožívání člověka v určité situaci (rozjařenost, skleslost)

3. afekty – silné, bouřlivě a krátce probíhající, obecně se vyznačují snížením nebo ztrátou sebekontroly a vysokou intenzitou (zuřivost)

4. vášně – silné, dlouhotrvající emocionální stavy

5. citové vztahy – komplexní více či méně dlouho setrvávající, charakteristické zejména pro sociální vztahy (mateřská l.)