2) Empirické poznání

• Dávat pozor ve škole

• Opakovat co nejdříve (1-2 dny po naučení)

• Opakovat po menších úsecích, kratší dobu

• Snažit se najít logické zdůvodnění, popř. mnemotechnické pomůcky (mechanické učení je méně trvalé, logické učení mnohem efektivnější)

• Opakovat si před spaním, spánek upevňuje paměťové stopy; není ale dobré učit se v posteli

• Před a po učení nemá být rušivá činnost – působí proaktivní útlum = negat.vliv předcházející činnosti x retroaktivní útlum = negat. vliv následné činnosti na učení (horor…)

• Nemají se učit dva podobné předměty po sobě (viz interference)

• Velké množství látky se neučit bezprostředně před zkouškou, nastává reminiscence (okno) – snadnější vybavení velkého množství látky až po 2 až 3 dnech než bezprostředně po naučení

• Když se učíme něco nového, navazujeme na učivo dřívější, které může mít pozitivní vliv (transfer), nebo negativní vliv předchozího učení (interference - např.slovíčka z angličtiny a němčiny).

Vlivy působící na získávání vědomostí

• Vnější:

• mikroklima (prostředí) – světlo, hluk, teplota

• druh učiva – lépe si zapamatujeme logické učivo

• rodinné vlivy – vztah ke studiu

• vliv učitele

• Vnitřní:

• schopnosti

• paměť, učí se sám nebo s někým

• motivace, zájem

• momentální stav

• metoda učení

Poruchy učení

1. dyslexie – problém naučit se číst (dítě si plete písmenka)

2. dysgrafie – problémy při psaní podobných písmen,přehazování písmen,nečitelné písmo,rozházené do stran

3. dyskalkulie – problémy s počítáním (psaní složených čísel)

4. dyspraxie – není typická porucha učení -> porucha motorických dovedností (zavázat si tkaničku,udělat kotrmelec)

EMPIRISMUS

- protiklad racionalismu

- gnozeologický směr

- vychází ze smyslové zkušenosti

- převádí ji na pouhý smyslový počitek

- neuznává možnost vrozených idejií

- přesto empiristé předpokládají, že naše poznání musí vycházet ze základních idejí

- kolébkou je Anglie a předchůdcem byl Roger Bacon

Francis Bacon (1561 – 1626)

- filozof a politik

- předchůdce britského empirismu

- dostal se do parlamentu

- věnoval se spisovatelské činnosti

- jeho nejznámějším dílem je Nová Atlantis

Nová Atlantis

- utopický román

- vize společnosti, která je řízena vědci

- vše je založeno na využití vědy (blahobyt), využití poznání v praxi, vývoj vynálezů

- ústředím je Šalamounův chrám, ten koordinuje vědecké bádání

- roku 1662 byla založena akademie věd v Londýně (Royal Society), inspirovaná vizí Nové Atlantidy

- dílo zůstalo nedokončeno, příběh vypráví sám autor

- v knize předpovídá vynález mikroskopu a naslouchadla (lidem ulehčí život)

- celá kniha je založena na jeho hlavní filozofické myšlence, že „vědění je moc“

- jeho druhým významným dílem je Nové organon