Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Filozofie renesance

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (35,85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Filozofie renesance FILOZOFIE RENESANCE 15.-16. století – přechodné období od středověku k novověku I.Podstatné rysy přechodného období v evropském myšlení individualismus: vysoké hodnocení svobodné osobnosti jednotlivcesvobodné studium antiky: nebere ohled na teologické vazby a cílevěda buduje pouze narozumu (ratio)(zákonitosti hledám v hlavě, hledám spojitosti)azkušenosti (empirie)(řešení na základě zkušenosti)světskost: neduchovní charakter myšlení(na univerzitách se řeší obyčejné věci) II. Vynálezy, objevy a věda vynález kompasu plavba po světových moříchKolumbus – Nový světVasco de Gama – IndieMagalhaes – obeplul Zemizavedení střelného prachu, končí vládnoucí postavení rytířstvavynález knihtisku duchovní rozvoj Mikuláš Koperník (1473-1543)Země je hvězdou, která krouží kolem Slunce a zároveň kolem sebeJohann Kepler (1571-1630)objev a matematická formulace zákonů pohybu planetvidí přírodu jako jednotnou a rozdíly v ní jen jako kvantitativní matematický ideál poznání(matematika je způsob, jak poznat přírodu)Giordano Bruno (1548-1600)Galileo Galilei (1564-1642)ještě důrazněji propracoval principy čistě kvantitativní, matematické a mechanické přírodyobecné zákony pohybu (volný pád)vítězství přírodovědydo 18. století jsou všichni významní filosofové zároveň alespoň matematiky „Velká kniha přírody leží před námi otevřena. Abychom ji mohli číst, potřebujeme matematiku, neboť je psána matematickým jazykem. Přírodní procesy jsou kvantitativní, a tudíž měřitelné, a kde lze měřit, musí věda uspořádat experiment tak, aby bylo měření možné.“- o přírodě lze vypovídat skrze matematiku (J. Kepler) III. Renesance, humanismus, reformace - vracíme se k nepředpojatému pohledu náboženstvím 1.RENESANCE „znovuzrození“, tj. znovuzrození lidstva prostřednictvím znovuzrození antického člověkarenesance vzniká na přelomu 13. a 14. st. v městských střediscích severní Itálie, šíří se do Anglie, Francie, Španělska, Německa a střední Evropy a končí v době znovuupevnění feudalismu (1550-1650)renesance zasahuje všechny obory života: vědu, lékařství, techniku, práva, obchod, výtvarné umění, filozofii, literaturu. celé období renesance je ve znamení souběžného působení dvou pokrokových duchovních hnutí, jež vznikla již ve 13. století:humanismus – výrazně světský charakterreformace – výrazně náboženský charakter a) humanismus humanus = lidskýnový ideál vzdělance veškeré vzdělání směřuje k poznání člověka, je omezen převážně na školy a univerzity(nový pohled na člověka, zkoumání člověka bez teologických hledisek)Petrarca(1304-1374) aBoccaccio(1313-1375) začínají shromažďovat vykládat klasickou literaturu(vznik románu, pravý význam román = dílo psané původním národním jazykem, ne latinou)snaha přivést antické systémy bez výkladů ovlivněných scholastikou (Platon), Aristoteles byl ve scholastice živý, ale jeho učení se přestalo slučovat s křesťanským charakterem (15. st. Aristoteles přestává hrát roli opory křesťanské víry) Michel de Montaigne (1533-1592)Eseje, Cestovní deník „...smrt se mi jeví jako podmínka a součást naší bytosti, naše existence jako společné vlastnictví smrti a života; dílo našeho života je budování smrti - tyto myšlenky připomínají současnou filosofii, jíž se existence jeví jako „bytí ke smrti“. - součástí života je smrt ...Co se mne týče, miluji život a pěstuji jej takový, jaký nám jej Bůh ráčil poskytnout… Nic není tak krásné a oprávněné jako dobře plnit svůj úkol člověčenský, a plnit jej, jak plněn má být, a není vědy tak nesnadné, jako umět dobře a přirozeně prožít tento život, a nejzkázonosnější z našich nemocí je opovrhovat naší lidskou povahou… Lidé se chtějí povznést nad sebe samé a uniknout lidství. To je bláznovství… - individualismus a hodnota člověka, člověk by měl žít život tady a teď, užít si život (Montaigne byl věřící x jeho filozofie byla humanistická) ...Mučení není důkazem pravdy, ale odolnosti…“– každý má jiný práh bolesti, hledání lidských možností (M. de Montaigne) Erasmus Rotterdamský (1465-1536)Chvála bláznovství– vypráví, co je v životě důležité, charakteristiky jednotlivých národů, rozdíl mezi muži a ženami b) reformace reformace = náprava – snaha řešit sociální a politické problémy v období vznikajících kapitalistických vztahů na podkladě reformy náboženství, stoupenci reformace se dovolávají původního křesťanství (bible)– návrat k původnímu křesťanství, k bibli Martin Luther (1483-1546)na místo viditelné církve staví Luther církev neviditelnou jako společenství těch, kteří jsou v Boží milosti (odkaz jedince na sebe, ale neopouští náboženskou půdu)– klade důraz na neviditelné společenství těch, kteří milují Boha (pouze já a Bůh), bez instituce „Jestliže vím, že je to slovo Boží a že tak mluvil Bůh, neptám se již na to, jak to může být pravda, a slovo Boží mi stačí, ať se má k rozumu jakkoliv. Neboť rozum je v božských věcech úplně slepý; Je tak opovážlivý, že se pouští i do nich, vrhá se do nich jako slepý kůň, ale všechno, co probírá a usuzuje, je tak určitě nepravdivé a pomýlené, jako že Bůh žije.“– zpět k Augustinovi, svoboda bádání pouze v písmu svatém (M. Luther) ostré stavění rozumu proti vířev protestantismu se filozofie opět stává služkou teologieLuther žádá jen svobodu bádání v Písmu, ostatní pro něj bylo bez cenyvzdělávací instituce již nejsou pod nadvládou církve (vláda státu)protireformační úder katolicismu(velmi ho oslabí) IV. Politické myšlení přechodného období vzestup měst a měšťanstva, raně kapitalistický způsob výroby a směnné hospodářství nahrazují převážně zemědělské a naturální uspořádání středověku (měšťanstvo)určující vliv na duchovní život se dostává do rukou laiků(i laici se naučili číst a psát)probuzení národního vědomí evropských národů vznik národních literatur a kultur, končí idea jednotné univerzální říše křesťanstva, rozchod duchovní a světské moci 1. NICCOLO MACHIAVELLI (1469-1527), FlorenťanVladař – výlučným principem politického jednání je zachování státu a stupňování jeho moci všechny prostředky k dosažení tohoto cíle jsou oprávněné, ať jsou

Témata, do kterých materiál patří