Filozofie renesance

• Michel de Montaigne (1533-1592)

• Eseje, Cestovní deník

„...smrt se mi jeví jako podmínka a součást naší bytosti, naše existence jako společné vlastnictví smrti a života; dílo našeho života je budování smrti - tyto myšlenky připomínají současnou filosofii, jíž se existence jeví jako „bytí ke smrti“.

- součástí života je smrt

...Co se mne týče, miluji život a pěstuji jej takový, jaký nám jej Bůh ráčil poskytnout… Nic není tak krásné a oprávněné jako dobře plnit svůj úkol člověčenský, a plnit jej, jak plněn má být, a není vědy tak nesnadné, jako umět dobře a přirozeně prožít tento život, a nejzkázonosnější z našich nemocí je opovrhovat naší lidskou povahou… Lidé se chtějí povznést nad sebe samé a uniknout lidství. To je bláznovství…

- individualismus a hodnota člověka, člověk by měl žít život tady a teď, užít si život (Montaigne byl věřící x jeho filozofie byla humanistická)

...Mučení není důkazem pravdy, ale odolnosti…“ – každý má jiný práh bolesti, hledání lidských možností

(M. de Montaigne)

• Erasmus Rotterdamský (1465-1536)

• Chvála bláznovství – vypráví, co je v životě důležité, charakteristiky jednotlivých národů, rozdíl mezi muži a ženami

b) reformace

• reformace = náprava – snaha řešit sociální a politické problémy v období vznikajících kapitalistických vztahů na podkladě reformy náboženství, stoupenci reformace se dovolávají původního křesťanství (bible) – návrat k původnímu křesťanství, k bibli

• Martin Luther (1483-1546)

• na místo viditelné církve staví Luther církev neviditelnou jako společenství těch, kteří jsou v Boží milosti (odkaz jedince na sebe, ale neopouští náboženskou půdu) – klade důraz na neviditelné společenství těch, kteří milují Boha (pouze já a Bůh), bez instituce

„Jestliže vím, že je to slovo Boží a že tak mluvil Bůh, neptám se již na to, jak to může být pravda, a slovo Boží mi stačí, ať se má k rozumu jakkoliv. Neboť rozum je v božských věcech úplně slepý; Je tak opovážlivý, že se pouští i do nich, vrhá se do nich jako slepý kůň, ale všechno, co probírá a usuzuje, je tak určitě nepravdivé a pomýlené, jako že Bůh žije.“ – zpět k Augustinovi, svoboda bádání pouze v písmu svatém

(M. Luther)

• ostré stavění rozumu proti víře

• v protestantismu se filozofie opět stává služkou teologie

• Luther žádá jen svobodu bádání v Písmu, ostatní pro něj bylo bez ceny

• vzdělávací instituce již nejsou pod nadvládou církve (vláda státu)

• protireformační úder katolicismu (velmi ho oslabí)

IV. Politické myšlení přechodného období

• vzestup měst a měšťanstva, raně kapitalistický způsob výroby a směnné hospodářství nahrazují převážně zemědělské a naturální uspořádání středověku (měšťanstvo)

• určující vliv na duchovní život se dostává do rukou laiků (i laici se naučili číst a psát)

• probuzení národního vědomí evropských národů vznik národních literatur a kultur, končí idea jednotné univerzální říše křesťanstva, rozchod duchovní a světské moci