Francouzské osvícenství

Osvícenství

- duchovní hnutí

- vzniklo z racionalismu a empirismem

- má mnoho společného s humanismem:

• obrat ke světu a člověku

• víra v lidské schopnosti

• víra ve ve vědu a pokrok

• myšlenka, že lidstvo prožívá trvalý vzestup

- osvícenci věří, že pokud se člověk osvobodí od předsudků a pověr a sáhne-li po správných metodách

- je třeba zpřístupnit vědecké poznatky co největšímu okruhu lidí, aby tak mohli být osvíceni

- proto začaly vznikat velké slovníky a encyklopedie

- dochází k zdokonalování školského systému zavádění povinné školní docházky

- ideálem osvícenství je co nejvšeobecnější vzdělání (nejde tolik do hloubky)

- je doprovázeno liberalismem

- to je hnutí, které se domnívá, že rozum je všemocný, proto musí být svobodný

- ekonomický liberalismus uznává výlučně svobodné tržní hospodářství

- v politické oblasti je častým státním zřízením osvícenský absolutismus

- ten zaručuje panovníkovi svobodné rozhodování, které je vázáno ústavně

- časté jsou reformy státní správy, soudnictví, školství

- v náboženství se prosazuje deismus a později ateismus

Francouzské osvícenství

- rozvíjí se částečně v závislosti na Anglii

- je radikálnější podobu

- své kořeny zde nachází ateismus a mechanický materialismus

- někteří představitelé jsou deisté

- vznikla Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel

- jeho účelem bylo shrnout veškeré lidské poznání pro co největší okruh čtenářů

- dohromady měl 28 svazků

- byl nebezpečný pro šlechtu i církev, některé svazky byly zakázány

- později církev zařadila celou Encyklopedii na index

- projekt vedli Denis Diderot a Jean ď Alembert

- přispívali Rousseau, Voltaire, Montesquieu, Helvétius, Holbach

- filozofické a politické názory encyklopedistů nebyly jednotné

- spojovalo je stranění společenskému pokroku a snaha osvobodit myšlení od pověr a dogmat

Francois Marie Voltaire (1694 – 1778)

- Voltaire je pseudonym, jeho původní jméno bylo Arouet

- je považován za průkopníka francouzského osvícenství

- přičítá se mu obrovský dějinný vliv

- proslavil se i jako spisovatel

- do svých literárních děl vkládal filozofické myšlenky

- je autorem např. románu Candide, kde se snažil bojovat proti náboženskému fanatismu a pověrám

- většinu života byl deistou (Bůh stvořil svět a dal mu zákony, nemůžeme vědět jaký je a proč je zrovna takový)

- zázraky ani nadpřirozené jevy neexistují

- známé jsou jeho výroky:

„Kdyby neexistoval Bůh, museli bychom si ho vymyslet.“

„Nevěřím v čerta, ale jsem rád, že v něj věří můj krejčí, aspoň mě neokrade.“

- po různých událostech začal být spíše ateistou (zemětřesení v Lisabonu a sedmileté válce)

- požadoval náboženskou toleranci

- napadal katolickou církev

- kritérium pravdivosti v náboženství nacházel v mravním působení