Francouzské osvícenství

- odmítal racionalismus s vrozenými idejemi

- držel se zkušenosti (= empirismus)

- přebral v podstatě Lockovu filozofii, včetně primárních a sekundárních kvalit.

Zanechal velmi obsáhlé dílo. Neobohatil filozofii o nové myšlenky, nenajdeme však jiného myslitele, který by to vše řekl aspoň tak dobře jako Voltaire. Ale bylo to i jeho záměrem – nechtěl konstruovat nesmyslné filozofické systémy, které by beztak byly překonány, a proto byl především kritikem.

Dílo: Filozofické listy o Angličanech – chválí Angličany a jejich svobodný způsob života a srovnává je se zkorumpovanou francouzskou šlechtou.

Pojednání o snášenlivosti – kritizuje církev a zbytečné války.

Esej o mravech a duchu národů – srovnává národy ne na základě historických faktů, ale podle toho, jak svojí kulturou přispěly k duchovnímu pokroku lidstva.

Filozofický slovník čili Rozum podle abecedy – nejedná se o slovník v dnešním slova smyslu, autor si zde vybírá hesla, která ho zajímají, a k nim se subjektivně vyjadřuje. Slovník vznikl na popud Bedřicha II., který Voltaira při jedné večeři sám vyzval, aby dílo napsal. Po vydání způsobil slovník obrovský rozruch mezi vzdělanci a odpor v církevních kruzích. Voltaire tím byl zastrašen a své autorství zapřel. Ještě téhož roku byl slovník katem spálen a o rok později dán na církevní index. Raději vydával toto dílo za práci několika autorů a tvrdil, že se ho účastnil jen nepatrně, což mu ale nebránilo připravovat nové, rozšířené vydání. Slovník je shrnutím jeho dosavadních filozofických, etických a náboženských názorů, najdeme zde hesla jako Bůh, ctnost, dobro, duše, tělesa, samolibost…

Byl zastáncem tolerance: „Nesouhlasím s jediným Vaším slovem, ale budu do krve hájit Vaše právo, abyste je směl pronést.“ Věřil, že ve světě jsou si všichni rovni, i když jsou různého náboženského vyznání a společenského postavení.

V politice byl zastáncem spíše pomalého a nenásilného převratu než revoluce, kterou svými myšlenkami v mnohém inicioval. Krátce před smrtí mu byl povolen návrat do vlasti, který byl triumfální – lidé mu na ulicích mávali a oslavovali ho, Voltaire to komentoval slovy: „Bohužel přišlo jich právě tolik, aby mě uviděli na popravišti.“

Materialisté a encyklopedisté

Julien Offray de La Metrie (1709 – 1751)

Ateista, mechanický materialista, determinista, senzualista, své názory shrnul v díle Člověk stroj. Existuje pouze hmota, která je v pohybu a má různé formy, myšlení je pouze jednou z funkcí těla.

Denis Diderot (1713 – 1784)

Byl vedoucím skupiny vědců a filozofů sdružených k sepsání Encyklopedie. Z počátku byl deistou, později u něj převážil ateismus, byl kritikem církve. Ve své filozofii zastává materialistický názor, ale veškerá hmota je pro něj živá a oduševnělá, vyvíjí se a v podobě člověka má schopnost pociťovat a myslet.