5. Sociologie jako věda

MO 5. Sociologie jako věda

Věda, která popisuje společnost a jevy v ní.

• Předmětem zkoumání je společnost a její struktura

• Zkoumá společnost skrz data

• Poznatky a zjištění v sociologii jsou pouze pravděpodobnostní, nikdy kauzalita

• Externí zdroj – ovlivňuje naše rozhodování (třeba i „selský rozum“ je vytvořený nátlakem společnosti)

• Tvrdí, že neexistuje nic objektivně „normálního“ (např.: dřív ženy nosily jen sukně, protože to bylo „normální“ pro celou společnost)

(Snaží se zjistit, kde a kdy vznikly tyhle „objektivní hodnoty“, stereotypy či předsudky (jako např. argument: „takhle to vždycky bylo, a proto to tak být má“), proto je potřeba na sociologii nahlížet bez ovlivnění společenskými hodnotami a názory nebo třeba dojmem. Sociologie ale pouze skrze data zkoumá to, co se nám zdá samozřejmé, a pátrá po skutečných příčinách lidského jednání.)

• Můžeme dělit na

1. Mikrosociologii: co si člověk v dané chvíli myslí, na základě čeho jedná

2. Makrosociologii: rozsáhlé a dlouhodobé sociální procesy

Předmět sociologie

Emile Durkheim definoval sociologii jako vědu o sociálních faktech (tzv. sociologický realismus):

• vnější vlivy (normy, hodnoty, instituce…)

• nezávislé na jednotlivcích, naopak ho ovládají

• působí na člověka nátlakem

Max Weber definoval sociologii jako vědu o sociálním jednání (tzv. sociologický nominalismus):

• sociální jevy jsou výsledkem chování jedince

• jednání je smysluplné, obvykle má cíl (lidé ho sami hledají, a tak vytvářejí společnost) a orientované na druhé lidi

V dnešní sociologii se obě teorie obvykle kombinují.

V sociologii rozlišujeme dva typy problémů:

1. sociální problém – to co za problém považuje sama společnost (např. nezaměstnanost, užívání drog…)

2. Sociologický problém – otázka nebo téma, které sociologové zkoumají, aby pochopili, jak a proč se sociální problémy vyskytují, jak na ně společnost reaguje a jak je možné je řešit.

Dějiny sociologie

• Vznik – počátek 19. stol.

• Příčiny: především VFR, průmyslová revoluce a rozmach vědy

• Zakladatel – August Comte (Francouz), který sociologii poprvé pojmenoval v díle Kurz pozitivní filozofie

• Byl představitelem pozitivismu – směr usilující vědecké poznání

• Rozdělil sociologii na sociální statiku (zkoumání společenské struktury, např. jejích institucí: rodina, náboženství, vláda) a dynamiku (studium zákonitostí společenského vývoje v čase, její změny atd.)

• Zjednodušeně: s. statika zkoumá, co udržuje společnost pohromadě X s. dynamika to, co způsobuje její změny

• Organicistický směr (Herbert Spencer) – vnímá společnost jako biologický organismus

2. pol. 19. stol. – začátek 20. stol.

Karl Marx

• Analýza a kritika moderní kapitalistické (buržoazní) společnosti a vytváření velkých sociálních rozdílů a třídních konfliktů

• Buržoazie (kapitalisté): vlastníci výrobních prostředků

• Proletariát (dělníci): vlastníci pracovní síly

• Jeho témata: dělba práce, vykořisťování a třídní konflikt

• Dílo: Kapitál

• Úzce spojený s komunistickým hnutím