5. Sociologie jako věda

Emile Durkheim

• Vycházel z empirických dat (snaha připodobnit sociologii přírodním vědám)

• Témata: dělby práce, solidarita, sebevražednost a náboženství

• Průkopník kvantitativního výzkumu

Max Weber

• Porozumění typům soc. jednání (soc. nominalismus)

• Vztah mezi ekonomickým a kulturním životem (Protestantská etika a duch kapitalismu)

20. stol., tři hlavní přístupy:

1) Funkcionalistický – společnost jako celek, rozdělená a části, které spolupracují (př. Talcott Parson)

2) Konfliktuální – mocenské vztahy, nerovnost a boj o zdroje, vliv a kontrolu (př. Lewis Coser)

3) Interpretativní – zkoumá, jak jednotlivci vytvářejí sociální realitu (př. Erving Goffman)

Metody sociologického výzkumu

Ke zkoumání sociálních a sociologických problémů užívá sociologie dvě zákl. výzkumné strategie:

1. Kvantitativní výzkum

• Pouze ověřuje pravdivost předem stanovených hypotéz (předpokladů)

• Velký vzorek respondentů

(Respondenti by měli být vybíráni tak, že rozložení základních vlastností, které ve výzkumu zohledňujeme tak, aby byl vzorek „reprezentativní“, odpovídá rozložení těchto vlastností i ve společnosti, na kterou chceme výzkum zobecnit.)

Techniky sběru dat kvantitativního výzkumu:

1. Dotazníkové šetření – respondenti odpovídají písemně

2. Standardizovaný rozhovor – odpovědi jsou zaznamenávány tazatelem do připravených formulářů

3. Přímé pozorování – plánované pozorování jevů přímo v terénu

4. Obsahová analýzy – rozbor textů/ dokumentů nevytvořených za účelem výzkumu

1. Kvalitativní výzkum

• Omezení počtu respondentů

• Vyšší validita, ale nižší možnost zobecnění dané problematiky na širší veřejnost

• jeho zobecnění může být chybné

(validita: schopnost měřit to, co chceme výzkumem opravdu zkoumat)

• Možnost pochopení problematiky více do hloubky a zohlednit kontext dané situace

Techniky sběru dat kvalitativního výzkumu:

1. Zúčastněné pozorování – výzkumník se podílí na životě zkoumané skupiny

2. Nestandardizovaný rozhovor – existuje pouze obecný plán konverzace, nikoli dotazník

3. Analýza osobních dokumentů – zdrojem jsou písemné/ vizuální materiály (deník, fotografie, profil na soc. síti atd.)

V moderní sociologii se oba typy výzkumů obvykle kombinují

Socializace

• Proces, ve kterém lidé poznávají kulturní normy a hodnoty a osvojují si je

• Výsledkem je, že můžeme předvídat chování druhých lidí, sami si můžeme připadat součástí společnosti a dobrovolně dodržujeme její pravidla

• V dětství – primární socializace – člověk se ale v menší míře socializuje celý život

(sekundární – pozdější dětství/ puberta, terciální – dospělost, resocializace – změna a přizpůsobení kulturního prostředí)

• Socializace kvůli mezigeneračnímu předávání hodnot urychluje spol. vývoj, někdy však vede k různým formám mezigeneračního konfliktu