5. Sociologie jako věda

Zprostředkovatelé:

• Rodina (nejdůležitější, závisí na socioekonomickém postavení rodičů)

• Vrstevnická skupina („konkurent rodiny“, jiné normy a hodnoty, než dítě zná)

• Masmédia (ovlivňují názory, formují hodnoty)

• Škola (účelem je vzdělávat a předávat hodnoty)

• Církev (náboženský pohled na svět, hodnoty…)

Sociální deviace a patologie

• Soc. deviace představuje odchylku od pravidel vytvořených společností a osvojených během socializace (porušování norem, nevhodné oblékání, krádež…)

• Soc. patologie je vědecká disciplína zkoumající soc. deviaci, její příčiny, popis, rozbor…

Sociální struktura

• je to souhrn soc. pozic (statusů) a rolí ve společnosti

• soc. pozice (status): postavení, které zujímá jedinec v soc. skupině, má k jiným postavením určitou hodnotu, je často odvozena z kulturních a společenských norem dané společnosti

• vrozené (biologicky – žena, dospívající…)

• připsané (připisuje společnost – šlechtic, cizinec…)

• získané (výsledkem úsilí – lékařka, magistr…)

• soc. role: soubor práv, povinností a očekávaného chování, které vyplívá ze soc. pozice, vrozený status může být žena, role z tohoto statusu pak může být například matka, dcera, sestra, ale také podnikatelka, učitelka nebo houslistka

• člověk může zastávat mnoho pozic a s nimi i mnoho rolí (př, vrozený status: žena, role: matky, sestry, dcery, podnikatelky, houslistky atd.)

Sociální sankce

• druzí lidé používají na jedince za plnění nebo neplnění tzv pozitivní/ negativní sankce

Sociální stratifikace

• je to nerovnost, rozvrstvení společnosti na základě rozdělení statků, Tento jev je běžný v každé společnosti a ovlivňuje životní podmínky, příležitosti i sociální postavení jednotlivců.

• odvíjet se může od pohlaví, věku, víry, etnicity, národnosti, profese, vzdělání, příjmu atd.

• umožnuje rozlišovat mezi nižším a vyšším společenským postavením

• Vertikální sociální stratifikace označuje rozvrstvení společnosti podle sociální hierarchie (např. bohatí vs. chudí), kde lidé jsou rozděleni podle různých úrovní moci, prestiže či příjmů. Příkladem jsou rozdíly mezi třídami, jako například elita, střední třída a dělnická třída.

• Horizontální sociální stratifikace odkazuje na rozčlenění společnosti na různé skupiny, které jsou na stejné sociální úrovni, ale liší se například podle povolání, etnika nebo regionu. Například lidé ve stejném příjmovém pásmu mohou vykonávat odlišné profese (učitelé, lékaři, technici), ale stále se nacházejí na podobné sociální úrovni.

• V tradiční společnosti záleželo převážně na původu, majetku a politické moci, zatímco v té moderní jde spíše o profesi, vzdělání a příjem, a tedy nabízí větší možnost sociální mobility

• Sociolog Lenský přišel s myšlenkou, podle kterých tří vzácných statků lze stratifikovat moderní společnost: