Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Lidská a občanská práva a svobody

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,04 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

4. Lidská a občanská práva a svobody Lidská práva – vymezení pojmu, klíčové hodnoty Lidská práva se vyznačují tím, že jsou univerzální, čili použitelná ve všech koutech světa na všechny lidi. Jsou právně chráněná a to jak mezinárodním, tak v mnoha zemích i ústavním právem. Lidská práva státy vůči jedincům zavazují tak, že jim ukládají povinnost provádět konkrétní opatření pro jejich zajištění. Zároveň státům zakazují určitá nakládání s jejich občany. Můžeme je tedy chápat jako způsob, jakým lze stanovit základní pravidla chování spravedlivé a svobodné společnosti. Zdroje lidských a občanských práv – Deklarace práv člověka a občana, Všeobecná deklarace lidských práv, Listina základních práv a svobod Lidská právy vycházejí z klíčových hodnot, jako je důstojnost, rovnost, svoboda, respekt k druhým, nediskriminace, tolerance, spravedlnost nebo například zodpovědnost. Lidská práva se objevují v tzv.„Třech generacích lidských práv“. První generace lidských práv se týká především svobody a účasti na politickém životě. Spadají sem mimo jiné právo na život, svoboda projevu, právo na spravedlivý soud, svoboda vyznání či právo volební. Do druhé generace lidských práv spadají práva, jež začala být uznávána po první světové válce, týkají se sféry sociální, ekonomické a kulturní. Spadají sem např. otázky zaměstnanosti, bydlení, sociálního pojištění aj. Třetí generace pokrývá práva, jejichž platnost začala být diskutována a postupně uznávána teprve v nedávné době, od 70. let 20. století. Základní myšlenkou těchto práv je solidarita. Patří sem například právo na mír, na humanitární pomoc, práva na ochranu životního prostředí, nebo třeba také práva zvířat aj. Deklarace práv člověka a občana: Tato deklarace byla vydána 26. srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním a představovala první krok k vytvoření první francouzské ústavy. Deklarace obsahovala sedmnáct bodů, které výrazně ovlivnily pojetí evropského nahlížení na tato práva. Mezi těmito 17 body můžeme například najít, že: Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit to, co zákon nenařizuje. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje či trestá. Deklarace také říká, že Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejdrahocennějších práv člověka atd. Všeobecná deklarace lidských práv: Byla schválena valným shromážděním OSN v Helsinkách 10. prosince roku 1948. OSN dále na svém zasedání v New Yorku v roce 1989 schválila Úmluvu o právech dítěte. Podle VDLP: Jsou práva mužů a žen rovná. Článek 1 a 2 zaručuje rovnost všech občanů bez ohledu na jejich pohlaví, věk, národnost či víru. Článek 3 zaručuje právo na život VDLP dále například zaručuje právo na výběr místa bydliště, dává možnost azylu v jiné zemi, definuje rodinu a základní vzdělání, dává člověku tři významné svobody, a to svobodu myšlení, projevu a shromažďování atd. Listina základních práv a svobod: Která je součástí ústavního pořádku ČR a vyjadřuje vztah mezi občanem a státem. Má 44 článků rozdělených do 6 hlav. V těchto hlavách jsou upraveny: Základní lidská práva a svobody, což je například právo na život, na svobodu pohybu a pobytu atd. Dále politická práva, mezi která patří svoboda projevu, právo na informace aj. Práva národnostních a etnických menšin. Zde najdeme právo na užívání mateřského jazyka či třeba právo rozvíjet vlastní kulturu. Hospodářská, sociální a kulturní práva zahrnující právo na svobodnou volbu povolání, právo na stávku aj. LZPS také upravuje okruh Justičních práv, které nám dávají právo na ochranu soudem, obhajobu, spravedlivý proces a další práva týkající se justiční oblasti. Vymahatelnost a ochrana práv – Veřejný ochránce práv, Amnesty International, Evropská soud pro lidská práva Pro lidská práva je klíčové jejichochrana a vymahatelnost,což je předpoklad pro fungování právního státu. Stát by měl tedy plnit očekávání svých občanů týkajícího se ochrany jejich práv, případně jejich vymáhání. Přesto však v řadě států dochází k jejich porušování Veřejný ochránce práv (ombudsman) Současným ombudsmanem je Anna Šabatová a to od roku 2014 Působí k ochraně osob před jednáním úřadů Pro rozpor s právem Před nečinností, čímž přispívá k ochraně základních práv a svobod Volen na 6 let poslaneckou sněmovnou Hlavní činnost – prošetřování stížností osob na postup, rozhodování a nečinnost orgánů veřejné správy Působnost se vztahuje na: ministerstva správní úřady krajské úřady Policii a Armádu ČR vězeňskou službu Nevztahuje se na: parlament prezidenta vládu nejvyšší kontrolní úřad Amnesty International = dobrovolné hnutí lidí z celého světa, kterému není porušování lidských práv lhostejně, a které se proti němu chce postavit. Jejím posláním je propouštění vězňů svědomí, což je termín označující lidí vězněných nebo jinak omezovaných na základě jejich přesvědčení, původu nebo postavení za předpokladu, že tito lidé nikdy nepoužili ani neprosazovali násilí. Takovýmto nejvýznamnějším vězněm svědomí v ČR byl Václav Havel. Dalšími cíli Amnesty International jsou například spravedlivé soudy pro všechny, zrušení trestu smrti a zastavení mučení, ochrana civilistů v ozbrojených konfliktech, odstranění diskriminace, boj proti chudobě nebo také zajištění práv uprchlíků a imigrantů. Metodami tohoto hnutí bývají především petice, tlak na média, humanitární akce či například vzdělávání lidí o problémech tykajících se omezování lidských práv. Evropská soud pro lidská práva Sídlo – Štrasburk Projednává porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Největší mezinárodní soudní orgán – každý soudní stát je zastoupen jedním soudcem – každá smluvní strana může navrhnout až 3 kandidáty, ze kterých jsou soudci voleni Parlamentním shromážděním Rady Evropy na 6 let Za ČR je soudcem Aleš Pejchal Pohovořit o libovolných významných osobnostech, která ve světe bojovala za lidská práva (M. Luther King, N. Mandela, M. Gándhí, Solženicyn, Tibetský dalajláma Martin Luther Ki

Témata, do kterých materiál patří