7. Sociální změna a moderní společnost, multikulturní společnost.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Sociální změna a moderní společnost, multikulturní společnost.
Sociální změna – jakákoliv změna ve struktuře určité sociální instituce
- zvlášť pro moderní společnost je typické, že se vše mění (rodina, stát, význam náboženství, svět práce..)
- konstruktivní – pozitivní změna
- destruktivní – negativní změna
- rozhodnout, zda je změna pozitivní, či negativní je často obtížné
- změna na mikroúrovni – v rovině jednotlivců – např. asimilace, adaptace
- změna na makroúrovní – v celé společnosti – např. revoluce
- změnou se zabýval už A. Comte – rozdělil sociologii na sociální statiku – má
zkoumat to co drží společnost pohromadě, její instituce (rodina, stát, náboženství)
a sociální dynamiku – má zkoumat změny ve společnosti – jako hlavní změnu vnímal prosazování rozumu v historii, pokrok, ten je podle něj nezastavitelný, jakmile se zmocní jedné části společnosti, rozšíří se do zbytku, společnost prochází třemi stádii vývoje – teologickým, kde hraje hlavní úlohu náboženství, metafyzickým, kde je hlavní filozofie a posledním je pozitivní, kde je hlavní věda
- k sociálním změnám dochází nekontrolovaně – Robert. K. Merton – zjistil, že občas mají záměrné činy překvapivé a nezamýšlené důsledky
- pokrok – předpokládá, že každá změna znamená posun k něčemu lepšímu
- Gottfried W. Liebnitz – tvrdil že vše směřuje k dokonalosti
(1646-1716)
- evoluce – postupný a přirozený proces změn
- revoluce – náhlá, radikální změna – účastní se ji velká část společnosti
- Velká francouzská revoluce, Ruské revoluce..
- Charles Tilly – podmínky kolektivní akce – musí dojít k funkční
organizaci jedinců a mobilizaci zdrojů, musí existovat společné zájmy a musí nastat vhodná příležitost
- příčiny: aktéři – samotní lidé, kteří se pokoušejí změny provést
Faktory – ekonomické – Karl Marx
- ekonomika je základ, ostatní je pak nadstavba na ní (rodina, stát, náboženství..)
- výrobní vztahy určují podobu života ve společnosti
- demografické – Émile Durkheim
- hlavní přičina změn je nárůst populace -> vede ke specializované dělbě práce, která proměňuje společnost
- ideové – Max Weber
- lidé řídí své jednání podle hodnot a toho, čemu věří
- konflikt – situace, kdy mají sociální aktéři rozdílné zájmy a snaží se je prosadit
- Georg Simmel – konflikt je plodný střet idejí, který posunuje společnost dál
- krize – vyústění dlouhodobě neřešených konfliktů
- má zásadní vliv na sociální, ekonomický, kulturní život společnosti
Teorie vývoje: cyklická – předpokládá, že se vše do určité míry opakuje
- typická pro antiku, Indii (svět vzniká a zaniká s dechem Brahmy), Čínu (střídání prvků jin (ženský prvek, noc, země..) a jang (mužský prvek, den, nebe..)